pondělí 6. ledna 2020

Jak dodnes vzpomínám na dovolenou v Egyptě

0

Vzpomínám si, jako by to bylo včera, ale je to už mnoho let, zřejmě rok 2009, co jsem strávil dovolenou v Egyptě. Tahle země mě vždycky fascinovala nejen svou interesantní historií a krásnými stavbami, ale také svou kulturou. Není to místo, kde bych chtěl žít, ale Egypt se stal místem, které mě inspirovalo natolik, že mám dodnes egyptské tetování na krku – oko slunečního boha.

Na dovolené v Egyptě


Pamatuji, když jsem vylezl z letadla a pocítil onen horký saharský vzduch nasáklý pouští. Písek byl všude, měl jsem ho mezi prsty, ve vlasech, zaštípal, když zafoukal vítr, a stejně to bylo krásné přivítání. Evropa byla za Středozemním mořem a já si od ní připadal neskutečně daleko. Bylo to nejdál od domova, kam tehdy moje noha došlápla.

Znal jsem něco málo z egyptské kultury ze školy, něco málo z filmů o mumiích nebo pyramidách, ale byla to moje první dovolená, kdy jsem začal přemýšlet nad tím, že nic se nedá prožít zprostředkovaně. Jen zkušenost skutečně promlouvá do duše. A když jsem pak spatřil pyramidy, ty obrovské chrámy, sochu Sfingy, velkolepý chrám v Karnaku, Memnonovy kolosy (pozůstatky chrámu Amenhotepa III.) nebo Džeser-Džeseru vytesaný ve skále, úplně mě to pohltilo.

Člověka se dotkne nejen starověká historie, ale také filozofie, kterou si Egypt nese. Nezáleží na tom, zda procházíte přelidněnou tržnicí, Arabové vám skáčou do objektivu fotoaparátu za bakšiš nebo vidíte chudé děti, jak nastavují ruce po vaší tatrance – záleží na energii, která se kolem vás táhne přesně jako onen pouštní vzduch. A možná zjistíte někde hluboko uvnitř, že kořeny této dávné civilizace sahají také k vašim kořenům.

Na některých chudých obličejích jsem tehdy viděl, že jsou šťastnější než já, přivandrovalec z Evropy s letenkou a náramkem z all-inclusive hotelu. 

Egypt jako kolébka moudrosti


"Amon stvořil všechny země. Stvořil je, především však stvořil Egypt, odkud ty nyní přicházíš. Z Egypta vznikla dokonalost, z Egypta vzešla moudrost a dospěla až do naší země". Tak se píše v uvítací řeči bybloského knížete Džekerbaala na počest "velkého vůdce výpravy" Venamona, vyslance faraona Nesbanebdžeda, a také v úvodu knihy Nesmrtelný odkaz starého Egypta od Christiane Noblecourtové. Jedna z mnoha knížek o Egyptě, která se pyšní v mé knihomolské přihrádce.

V téhle knize významná egyptoložka mimo jiné líčí, že primitivní křesťanská kultura nevychází ze židovsko-křesťanských, nýbrž z egyptsko-křesťanských kořenů. Možná, že všechny ty biblické příběhy nacházely inspiraci již v pohádkách a bájích starého Egypta. Není zase tak těžké dohledat podobnosti ve vyprávění o Ježiši Kristovi a dávné egyptské mytologii. K tomu doporučuji například Mýty a legendy starého Egypta od Joyce Tyldesleyové. Je to troufalé, ale možná jsou to všechno jen slepené výmysly, na kterých vznikla obrovská část naší současné kultury. Kultura na dávných egyptských pohádkách.

Přála bych si, aby se starověký Egypt pokládal skutečně za to, čím skutečně byl – za kolébku učenosti, moudrosti a humanismu. – Christane Desroches Noublecourt.

Máte-li raději beletristický žánr, nemohu zapomenout zmínit také úžasný román Egypťan Sinuhet od Mika Waltariho, který mě přenesl do dob, ze kterých se mi nechtělo vracet. Zkrátka a dobře, to tajemno a velkolepost mě podmanily, až jsem se do Egypta zamiloval. Nejsem kdovíjaký historik, do Egypta je přeci velice snadné se zamilovat.

Neprahni po obrovském bohatství, abys uspokojil své potřeby. Podvodně získané bohatství nezůstane u zloděje ani jedinou noc. Země ho pohltí, jako husa uletí do nebe, nebo se ztratí v zemských hlubinách. - Moudrost Amenemopeho

Podobná egyptská moudrá rčení se objevovala od poloviny třetího tisíciletí před naším letopočtem, kdežto texty biblické, v nichž autorka dokládá podobné pasáže, vznikly teprve mezi 10. a 8. stoletím před naším letopočtem. Egypt je zdrojem něčeho většího, než si myslíme.

Odkaz starého Egypta


Egyptská historie mi je sympatická svou zvířecí symbolikou, neochvějnou vírou v lidskou sílu nebo důrazem na hvězdnou oblohu, ke které tak rád hledím. S odkazem Egypta se však setkáváme také v mnohem důležitějších oblastech – základy dnes používaného písma, sluneční kalendář, ale také vzdělávání, lékařství, architektonické prvky, lidové zvyky, hebrejské dějiny a samozřejmě také náboženství.

Svět se obává času a čas se obává jen pyramid. – Egyptské přísloví

Také samotný příběh Adama a Evy se odráží ve starší egyptské báji o vzniku dnů a měsíců. Bůh Atum sám ze sebe stvořil sluneční energii představovanou Šuem a Tefnutou, ti spolu počali Geba a Nutu, Zemi a Nebe, kteří se z příkazu boha nesměli nikdy spojit, a protože zákaz porušili, stihl je trest. Šu uchopil tělo Nuty, prohnul je do oblouku a na napjatých pažích zdvihl do výše, čímž oddělil Nebe od Země a stvořil nebeskou klenbu.

Když se člověk prochází hrobkami a kolem něj stále barevně září obrázky z tisíců let před naším letopočtem, říká si, že mezi těmi hieroglyfy zcela jistě leží něco, o čem dnešní člověk nemá ani páru. Dodnes mám podezření, že toho Egypťané věděli víc než třeba staří Řekové a že tudíž možná odhalili daleko více z tajemství našeho světa. 

Celkem děsivě se pak jeví obrázky na zdech starých chrámů, které jsou podobné vzducholodím, vrtulníkům nebo lidem ve skafandrech. Ale nechci tu odbočovat k Erichu von Dänikenovi a jeho Vzpomínkám na budoucnost, to už bych asi zacházel za hranice vědeckých poznatků. Ovšem i takové záhady dělají Egypt sympatickým. Jako by Egypt znal to, co je mezi nebem a zemí, mezi Šuem a Tefnutou.

Další vzpomínky na Egypt


Kromě nádherných pláží, barevných korálů, hejn roztomilých rybiček, bílého písku, vřelých Egypťanů i přidrzlých obchodníků vzpomínám na plavbu lodí, kdy se za mnou míjely vlny Rudého moře. Mířili jsme ze Safagy na ostrov Utopia – Tobia. Byl jsem dojatý tou krásou.

Dřív už jsem byl na dovolených u moře v Bulharsku a Chorvatsku, ale teprve v Egyptě jsem si uvědomil, jak důležité je poznávat svět a daleké kultury. Cestování je nejlepší způsob, jak získávat inspiraci, pro nás pisálky obzvlášť. Nové vjemy a staré vzpomínky, které vám však nikdo nevezme. Tenkrát jsem se rozhodl, že chci v životě hodně cestovat, a i když to si řekne zřejmě každý, vidím kolem sebe spoustu lidí, co by tak rádo cestovalo, ale neustále se vymlouvá na finanční situaci navzdory tomu, že neexistuje nic dobrodružnějšího než low-cost cestování.

Mám u sebe sošky bohů Hora, Re a Anubise, aby mi připomínaly neochvějnou víru starých Egypťanů, již těmto a dalším bohům věnovali, s níž postavili ty nádherné monumentální paláce a symbolická stavení, které můžeme ještě dnes spatřit na vlastní oči a které se řadí mezi nejkrásnější divy světa. Egyptská civilizace po sobě zanechala odkaz, k němuž je nádherné se vracet.

Dnešní vzpomínku bych ukončil citátem Ptahhotepa, autora Knihy moudrých rad do života a mravních egyptských učení: "Nemluv příliš a vypravuj jen, co jsi viděl."
Author Image

Kdo je Jerry Writer
Jsem exemplář člověka. Jsem tvor seslaný na třetí planetu od Slunce. Jsem lovec odpovědí. Jsem dýchající maso, krev a kost. Jsem technicky stejný jako vy. To, co nás skutečně rozděluje, je naše myšlení a perspektiva.

Žádné komentáře:

Okomentovat