sobota 9. listopadu 2019

Inspirace, o čem psát blog


Ač se to díky počátečnímu entusiasmu nezdá, psaní blogu není žádná hračka. Má-li blogování za něco stát, je třeba psát články pravidelně a zároveň by bylo dobré, aby si z nich čtenář vždycky něco odnášel. Pokud rádi píšete, asi tušíte, že nejvíce času člověku nezabere ani tak psaní jako spíše představy o tom, jak píše. Blog funguje jako psací svědomí. Když dlouho nic nepíšete, doslova vidíte jak stagnuje a nutí vás k opakovanému přemýšlení, o čem psát dál, aniž by to byla otrava. Není nic horšího než se do něčeho nutit, ve výsledku to obvykle čtenář pozná.

O čem psát, aby nedošla témata


Občas jsem si říkal, zda se jednoho dne nevyčerpám. Co když jednou sepíšu všechno, co jsem sepsat chtěl a pak už zkrátka nebudu mít nic dalšího? Naštěstí mě blog naučil jednu zajímavou věc. Ta největší inspirace vychází ze života a je vesměs nekonečná. To, co prožíváte během dne, lze navíc vždy zobecnit tak, že z toho vyleze téma, se kterým se může ztotožnit i někdo další. 

Blogová scéna je předimenzovaná, na druhou stranu ale funguje dle daných vzorců a žánrů. Jsou tu blogy o cestování, o vaření, o fitness, o kráse, o fotografování apod. Osobně bych se netrápil škatulkováním, protože právě to je to, co při psaní blogera omezuje nejvíce. Jestliže tápete, jakým směrem by se váš blog měl ubírat, je dobré položit si následující otázky:

  • Jaké jsou vaše zájmy?
  • Jaké máte zkušenosti?
  • V čem jste dobří?
  • Co byste sami chtěli číst?
Tyhle čtyři body odkazují na vaši osobnost a životní zkušenosti. Ať jsou vaše zájmy jakékoliv, málokdy se jim věnujete sami. Řekl bych, že čím specifičtější zájem, tím lépe. Narazil jsem takhle třeba na jeden blog o hmyzu, kde autor psal tak neuvěřitelně poutavě, až mě svým zájmem nakazil. Skutečně nezáleží, o čem píšete, ale je třeba, aby vás to bavilo, abyste do toho vložili kus sebe a abyste tuto zkušenost rádi sdíleli jen z dobrého pocitu ze sdílení.

Jakou dát článku formu


Při opakovaném psaní nebo čtení blogu zjistíte, že formy jednotlivých článků se vesměs opakují a lze je tedy snadno kategorizovat. Následující seznam by vás tedy mohl inspirovat:

  • Komentář – Co vás zaujalo, nebo co vás naopak roznítilo? Může se jednat o současné i nadčasové společenské téma, film, kniha nebo událost, která se vám zkrátka stala, že vám to nedá a rádi byste ji okomentovali. Nemusíte zaujímat pevný postoj, pod článkem pak můžete diskutovat o daném tématu s ostatními.
  • Rozhovor – Zajímavé články vznikají díky zajímavým lidem. Co takhle oslovit někoho, kdo je inspirací nejen pro vás, ale kdo by mohl zajímat také ostatní?
  • Otázky a odpovědi – Zejména nacházíte-li se v odvětví, kde se vám často hromadí dotazy, bylo by hloupé toho nevyužít a nevytvořit články z otázek, které vám do schránky přichází nejčastěji. V případě opakovaného dotazu pak není nic jednoduššího, než na daný článek odkazovat.
  • Seznamy – "Listicle" nebo články, které mají formu seznamu, odrážek a lákají titulkem "10 věcí, které byste měli vědět o..." jsou také studnicí inspirace. Když se zamyslíte, seznam lze udělat prakticky z čehokoliv, co vás zajímá.
  • Vyprávění – Příběhy stále táhnou a ty krátké článkové obzvlášť. Nemusíte psát romány, abyste sdělili zajímavou myšlenku, ale zajímavá myšlenka vždy vynikne o něco lépe, je-li zasazena do příběhu ze života.
  • Návody – Návody jsou evergreenem návštěvnosti. Není nic užitečnějšího, než když se čtenář díky vašemu blogu něco naučí. Že to sami neumíte? Učte se sami během psaní!
  • Produkty – Ať už máte rádi knihy, filmy, módní doplňky, elektroniku, sportovní vybavení, auta nebo cokoliv jiného, vždy se to dá zrecenzovat, doporučit, srovnávat, hanit nebo popisovat.
  • Osobní – Mezi různými články můžete psát také jen události z vašeho života, vaše názory, pohodové čtení, které čtenáře přiblíží vaší osobnosti.

Esence blogu, které je dobré znát při psaní


Při blogování se jednou dostanete do bodu, kdy zjistíte, že to není jen o tom něco psát, ale že už máte také určitou odpovědnost za to, co vypustíte. Jsou tu očekávání čtenářů, snaha nevytratit se a růst, expandovat a držet tempo. Právě výdrž psát konzistentně a pravidelně bývá to nejtěžší a vyfiltruje opravdové psavce od těch jednorázových.

Někteří blogeři si proto píšou ediční plán, jakým způsobem vydávat články. Zdravá frekvence je nejspíš alespoň jeden článek týdně a do různých rubrik. Já osobně žádný ediční plán nemám, protože píšu o tom, co mě zrovna trkne. Toto téma si většinou rozmýšlím zhruba dva dny, než se k němu skutečně dokopu, a pokud ne, je to tím, že během těch dvou dnů zjistím, že není dost nosné na samostatný článek.

Kdybych měl tedy shrnout esence blogu, který je čtenářsky úspěšný, jsou to: téma, pravidelnost, osobnost autora, myšlenka a užitečnost. Na těchto základech se snažím psát všechno, co vydávám. Je to běh na dlouhou trať. Zpočátku mé články nečetl nikdo, nyní jsou to tisíce. Tím se nechci chlubit, na kvantitě tolik nezáleží. Je ale třeba psát každý článek tak, aby se k němu mohl i po letech kdokoli vrátit a sdílet jej. Jedině tak může růst.

Stále chybí inspirace?


Nejste si jistí, zda váš zájem vzbudí pozornost ostatních? Nemáte tolik zkušeností, abyste o nich mohli psát? Nepřipadáte si v ničem výjimeční? Ani v tomhle nejste sami. Všichni jsme jenom lidé a učíme se. Nebojte se přiznat slabiny ani věci, ve kterých pokulháváte. Ve světě dokonalých profilů z Instagramu se zvyšuje poptávka po autentičnosti.

Věřím, že všichni máme v sobě hlas, který by měl být slyšen. Každý máme světu co říct, co předat. Někdy to, co nám připadá samozřejmé a možná nezajímavé, je nakonec přeci jen to, s čím se ztotožní někdo, kdo si prochází podobnými záležitostmi. V dnešní společnosti miluji právě onu svobodu slova, která nám díky blogovacím platformám dává možnost mluvit s tolika lidmi, kteří by nás jinak slyšet nemohli.

2 komentáře:

  1. Ta určitá pravidelnost je dobrá, ale není to zas dobré mít naplánované tak přesně na nějaký určitý den nebo tak, protože pak je nejhorší, když se k psaní lidé přemáhají a nutí se do toho jen proto, aby nezklamali čtenáře, kteří čekají v té a té době článek. Na článcích je to dle mého dost zná. Může se stát, že není nálada na psaní třeba. Ono na psaní je hlavní to, aby to bavilo toho, kdo píše, aby on měl z toho dobrý pocit. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Právě ta pravidelnost je oříšek, no. Ono se říká "nenutit se", ale když už je to hodně dlouho, začne křičet svědomí, protože člověk nechce, aby blog zůstal neaktivní. A pak člověk hledá cokoliv, co by mohlo zajímat jeho i čtenáře. Naštěstí jsem zjistil, že čím je člověk pravidelnější, tím se mu k tomu mozek lépe přizpůsobí a začne vydávat nové nápady automaticky. Kolikrát jen zaslechnu, jak se o něčem lidé baví, je to třeba téma, o kterém nemá nikdo příliš jasno, a hned si říkám: Z toho by mohl být zajímavý článek!
      Děkuji za komentář, zdraví Jerry :)

      Vymazat

Děkuji za komentář, vážím si Vaší zpětné vazby.