úterý 22. května 2018


Když jsem byl malý a podíval jsem se z okna, spatřil jsem výhled na chráněnou krajinnou oblast. Byla to velká zelená pláň, v zadní části vyrostl hustý lesík a z tamějších skalních svahů bylo vidět do zeleného údolí, kudy protéká Jizera. Dneska je tato oblast obestavěna vysokými paneláky, paloučky za barákem jsou zastavěné parkovišti, voda je znečištěná a králíci, kteří dříve hopsali po planinách, dnes skáčou po betonu. Jeden strom jako ostrůvek mezi tisícem aut nenahradí to, co vytvořila příroda. Nejsou tohle určitá varování?

O globálních problémech: Jak bude vypadat konec naší civilizace

sobota 19. května 2018


Na existenciálních dílech se mi nejvíce líbí hloubka, s jakou se autoři dokážou rozdrásat svým postavám až do morku kostí. Albert Camus na krátkém podnose připravil něco, co bylo pro mě do té doby nevídaného. Nahlédnete do mysli člověka, který jako by nepatřil do společenského světa jen proto, že o sobě říká syrovou pravdu. Tato pravda se ale společnosti hnusí, dokonce je jakýmsi ztělesněným rizikem jejího rozpadu, a proto zůstává navždy nepochopeným. Cizinec není jednoduše popsatelný, což na knihách miluju. Člověk si je musí přečíst, aby je prožil.

Albert Camus: Náhled do prázdné duše apatického Cizince


Psali jste si někdy deník? V současnosti deníkový žánr prochází různými proměnami. Dalo by se říct, že díky sociálním sítím a takřka denní aktivitě jejich uživatelů, si většina lidí vede něco jako deník neustále. Data se ukládají a zůstává vzpomínkový aparát, který zachycuje myšlenky, obrázky a videa z našeho soukromého života. Nedávno jsem si vzpomněl na svůj starý deník, do kterého jsem vkládal své nejhlubší zpovědi. Člověk se u některých věcí pořádně zasměje, jindy to ale může vést k zajímavé sebereflexi. 

Jak jsem si psal deník

pondělí 14. května 2018


Abych vám doporučil životopisnou knihu, musí se jednat o skutečně silný příběh. Patti Smith již dlouho obdivuji jako hudebnici. Její hlas, který bych nazval něčím jako elektrickou a tíživou melancholií, vás dokáže donutit k zamyšlení. A co teprve, když autorka napíše knihu o tom, proč jsou vlastně její texty protkány oním trýznivým symbolismem!

Patti Smith: Když slavná hudebnice napíše knihu o své lásce s homosexuálním umělcem

sobota 12. května 2018


Blogerské recenze by se nejspíš neměly nijak zvlášť lišit od recenzí klasických. Samozřejmě se předpokládá, že recenze bude reflektovat především názory a stanoviska autora blogu, akorát že v tom blogovém světě to chodí poněkud jinak. Jste-li trochu známější knižní bloger, je dost pravděpodobné, že píšete recenze na zakázku, za což dostanete zdarma recenzní výtisky. Je pochopitelné, že to řadě blogerů stačí k tomu, aby sesmolila pochvalnou ódu, která by neurazila jejich mecenáše. Také bych chtěl dostávat knihy zadarmo.

O psaní blogerských recenzí a jak vlastně napsat recenzi

pátek 11. května 2018


Třeba věříte na osudová setkání. Ve své knize nebo článcích píšu o tom, že každý člověk, který přijde do našeho života, v něm má určitý smysl. To však neznamená, že je naším osudem s ním trávit čas. Nakonec je vždy pouze na nás samých, jakou roli lidem kolem nás přisoudíme. Členy své rodiny, spolužáky, kolegy nebo šéfy si obvykle nevybíráme, ale můžeme si vybrat své přátele, partnery nebo další lidi, kterými se obklopujeme. Někdy si můžeme myslet, že jsme obklopeni hlupáky nebo lidmi, s nimiž si zkrátka nerozumíme, ale málokdy si uvědomíme, že máme moc si vybírat.

Jak si můžeme vybírat lidi kolem sebe

úterý 8. května 2018


Žijeme ve společnosti, kde si můžeme říkat nebo psát, co chceme – tak alespoň často lidé argumentují. Svoboda slova je jeden ze základních pilířů demokracie. Často píšu o tom, jak mě psaní osvobozuje, protože si můžu vymyslet vesměs úplně cokoliv a nechat to žít vlastním životem. Zní to, jako by svoboda psaného projevu byla neomezená nebo že sahá tam, kam dokáže sahat naše fantazie. Přese všechno věřím, že i svoboda psaného slova by měla mít určité hranice, protože někdy může překročit jak etickou slušnost, tak státní legislativu.

O svobodě slova při psaní

středa 2. května 2018


Někteří lidé – a možná že jich je většina – zastávají názor, že jsme se narodili za nějakým účelem. Za smysl lidské existence se pak zpravidla považuje to, že by měl člověk něčeho dosáhnout. Lidé, kteří ničeho nedosahují, se pak topí v lepším případě v řece průměrnosti, a v tom horším případě umírají jako ztracené a zbytečné bytosti, které světu ničím neprospěly. Spousta lidí se domnívá, že umění je jednou z těch činností, která je vlastně k ničemu. Jaký je smysl umění?

Jaký je smysl umění

pátek 27. dubna 2018


Každý, kdo chce držet život pevně ve svých rukou, se nevyvaruje důležitých rozhodnutí. Pokaždé, když se nacházím na podobné křižovatce, zalije mě svírající úzkost. Někteří lidé jsou průbojní, dokážou se hbitě rozhodovat, převzít iniciativu nebo zkrátka vědí, co chtějí a jdou si za tím. Pak tu jsou lidé jako já, kterým dělají problém i zdánlivě obyčejné věci a kteří zkrátka tápou, jakou cestou se mají vydat.

Velká rozhodnutí aneb kudy se vydat na bouřlivé křižovatce

středa 25. dubna 2018


Dnešní článek na blogu nebude autorský, ale rozhodl jsem se ho volně přeložit ze zahraničního webu o tvůrčím psaní. Věřím, že pro začínající autory může být tento obsáhlý seznam rad a tipů velice přínosný a inspirativní pro další psaní. Některé body se částečně překrývají nebo vám mohou být jasné, pokusil jsem se některé přiblížit pro české prostředí nebo obohatit o vlastní zkušenosti, přestože neplatí, že se vždy dokážu se všemi ztotožnit. Orientačně se ale, myslím, hodí.

100 rad a tipů, jak se stát lepším spisovatelem