čtvrtek 25. dubna 2019


Na málo věcech lze vypozorovat relativitu tak dobře jako právě na zázracích. Věřím tomu, že zázraky jsou součástí našich všedních životů, jen jsme si na ně zvykli. Když totiž vídáme nějaký zázrak příliš často, zevšední. Co nám zevšední, toho si pomalu přestáváme vážit.

Existují zázraky?

úterý 16. dubna 2019


K japonskému spisovateli jsem se vrátil po letech poté, co jsem četl jeho sbírku úvah Spisovatel jako povolání, ale protože psal pouze o své profesi, zajímalo mě, jakým způsobem se umí popasovat se samotnou beletrií. Moje instinktivní ruka sáhla po jednom z nejznámějších románů Norské dřevo. Nevěděl jsem, do čeho vlastně jdu, o čem kniha je ani jakým způsobem se mnou dokáže zamávat.

Haruki Murakami: Norské dřevo aneb melancholie, sex a deziluze

sobota 6. dubna 2019


Moje myšlenky se často stáčí k úvahám o životním štěstí, aniž bych si mnohdy uvědomoval, že právě tyto úvahy nakonec mohou působit ještě větší smutek. Nedovedu si přestavit horší scénář, než se stát věčným hledačem štěstí. Štěstí je natolik abstraktní záležitost, že se ve své definici bude neustále měnit a nabírat na sebe nové a nové ambice, které pro něj musíme splnit. Jinak řečeno je zažitou představou, že k dosažení štěstí je třeba přinést oběti. V této definici ale štěstí nikdy nedosáhneme. Je to, jako bychom chtěli znát odpovědi na všechny otázky, při čemž bychom zapomněli, že každá odpověď může přinést otázky nové.

Proč štěstí nikdy nedosáhneme

čtvrtek 28. března 2019


Vydat někdy knihu byl vždycky jeden z mých největších snů. Už jako malý capart, kdy jsem psal své katastrofální prvotiny, jsem si představoval, jaké by to bylo, kdybych se jednou stal oficiálně spisovatelem. Zatímco spoustě lidem jejich dětské sny tak dlouho nevydrží, mě se drží dodnes. Když jsem vytvářel blog Jerryho Writera, jedním z hlavních cílů bylo zviditelnit se a najít toho správného nakladatele pro moji knihu Lovec hledá odpovědi, a pokud by to vyšlo, třeba i pro ty ostatní knihy. Věřte mi, že takové hledání je plné překážek a především čekání, ale možná jsem si potřeboval počkat, aby moje tvorba dozrála a mohla se předat dál. Je to vlastně vždycky lepší než šití horkou jehlou.

Jak jsem našel nakladatele pro svou knihu

sobota 16. března 2019


Spisovatelé, umělci a další tvůrci někdy tápou v oblasti autorských práv, ve skutečnosti jde ale celkem o jednoduchou záležitost. Vlastně si dodnes pamatuji, že jsem měl sám obavy ohledně autorství – co když někdo moje dílo ukradne? Co když ho někdo obšlehne? Co když někdo čmajzne moje "geniální" spisovatelské nápady?! Pokud jako začínající autor vyžadujete zpětnou vazbu – a že byste ji vyžadovat měli – jsou tohle otázky, které vám dělají vrásky zbytečně.

Copyright: Psaní knihy a autorská práva

sobota 9. března 2019


Tu noc jsem si uvědomil něco zásadního, přestože některé poznatky nepopíšu, byť bych byl sebevíce básnicky vychytralý. Bál jsem se všech stínů, co se tvarovaly z nejrůznějších předmětů v pokoji, a ve tmě jsem viděl zjevení, která na mě dozajista číhala z přebujelé představivosti. Dřevěný nábytek tehdy praskal více než kdykoliv jindy, podlaha vrzala, jako by někdo zahrál na rozladěné housličky nebo drápal špičatým nehtem po plechu, do toho občas zabouchalo topení, aby mě šibalsky polekalo. A uprostřed obklopení kvílivého zla jsem ležel na posteli a bál se pohnout, ztuhlý jako mumie a svázaný v bandáži jménem pavor nocturnus – noční běs.

Jak jsem se našel v tichosti a tmě