neděle 15. července 2018


Ohlédnu-li se zpětně na desítky verzí svých rukopisů, musím se pousmát nad svým dřívějším přesvědčením, že se mi je někdy povede vyšperkovat ke krystalické dokonalosti. Ne že bych byl s konečným dílem vždy vyloženě nespokojený, ale nikdy nejsem zcela spokojený. Jako by pořád bylo co rozvětvovat, opravovat, upřesňovat a vypilovávat. Nadbytečnými zásahy se ale rukopis vylepšit nemusí, kolikrát je to spíše na škodu.

Jak vylepšit svůj rukopis

pondělí 9. července 2018


Když hovořím o spisovatelské misi, představuji si dlouhou cestu, která vzniká za nějakým blahosklonným záměrem. Jde o jakýsi smysl všeho, co jsem za celý život napsal. Na konci této cesty se vytyčuje konkrétní cíl – může to být nalezení nakladatelství, které je ochotno vydat knihu, sesbírání dostatečného množství peněz na samonáklad nebo jen předat čtenářům nějaké poselství. Řekl bych, že spousta začínajících umělců se vydává na tu stejnou misi, a je nás pak tolik, že se ztrácíme v davu.

Spisovatelská mise je o předávání životních zkušeností

čtvrtek 5. července 2018


Někdy se můžeme snažit, jak chceme, ale nakonec napíšeme něco, co by vlastně nemělo spatřit světlo světa. V hlavě máte dokonalý příběh, zápletku, všechno dokonale pasuje, ovšem když si to po sobě nakonec přečtete, zježí se vám vlasy na hlavě, až vypadáte jako dikobraz. Ještě zrádnější je, když se nacházíte v jakési psací euforii a pořád vám to připadá povedené, dokud se k tomu nevrátíte znovu po pár dnech, týdnech či letech. Je to stejné jako si číst staré zprávy na messengeru – raději nedělat. V dnešním článku bych se rád zaměřil na nepovedené psaní.

O nepovedeném psaní v deseti bodech

pondělí 2. července 2018


Když jsem zakládal blog Jerryho Writera, mojí motivací nebyla pouze láska k psaní, přestože jsem si jistý, že bez tohoto základního elementu by žádný blog dlouho nevydržel. V dnešní době musí každý začínající autor bojovat o pozornost a snažit se o nějakou propagaci či marketing. V mém případě sice nic neprodávám, ale snažím se získávat nové čtenáře pro své knihy a případně přilákat zraky některého nakladatelství. Blog, sociální sítě a obsahový marketing ke mně za dobu fungování přivábily stovky nových čtenářů a úžasných osobností, s nimiž dorazila i přínosná zpětná vazba.

Blogování jako součást PR a obsahového marketingu

pátek 29. června 2018


Abyste věděli, rozhodně nejsem nějaký sportovní typ a tělocvik jsem vlastně vždycky nesnášel – stačí si vzpomenout na ty chvíle, kdy se vybírali lidi do týmů, a já byl rád, že jsem alespoň někdy nebyl ten úplně poslední. Sport a já jsme si zkrátka nikdy nerozuměli, měl jsem přeci spisovatelské srdce! Celý život jsem byl spíše hubeňour, tak jsem jakékoli cvičení nebo sportování ani nevyhledával. Ale letošní rok se něco změnilo.

Jak jsem se donutil cvičit


Letošní červen nepatřil na spisovatelském blogu mezi nejaktivnější, ale budiž mi výmluvou to, že jsem nepřestal psát. Akorát jsem psal něco jiného než obvykle – svou diplomovou práci a otázky na státní zkoušky. Věřím, že v tomhle mezi vysokoškoláky nejsem sám, a tak mě napadlo spojit příjemné psaní s tím užitečným.

Jak se píše bakalářská nebo diplomová práce

neděle 24. června 2018


Fantazie, z řeckého phantasia, značí schopnost naší obrazotvornosti a představivosti. Pro pisálky je fantazie bezesporu společně se zkušenostmi jedním ze základních kamenů jejich tvorby. Když se mluví o spisovatelském bloku, často se ruku v ruce pojí právě s nedostatkem fantazie; jako bychom zkrátka vyčerpali naše představy a všechno se zdálo plytké, klišovité nebo neoriginální. V dnešním článku bych se chtěl podívat na problematiku fantazie hned z několika úhlů.

Jak funguje fantazie a jak rozvíjet představivost

pondělí 18. června 2018


Nejsem žádný workoholik, abych si mohl diagnostikovat syndrom vyhoření, ale neznamená to, že se nepotýkám se svými vnitřními démony, které mě dokážou demotivovat v tvůrčí činnosti. Syndrom vyhoření se týká hlavně citového a mentálního vyčerpání, kdy začnete přemítat o tom, zda má vaše práce smysl. Cítíte se sklíčení, bezmocní, snižuje se vaše ochota spolupracovat s ostatními, stáhnete se do sebe, nemůžete spát a jste vlastně unavení z toho, co děláte.

Syndrom vyhoření: Je lepší shořet, nebo vyhasnout?

úterý 5. června 2018


Ještě než začnu psát, řeknu si, co bych chtěl daným textem sdělit svým čtenářům. Ještě než začnu něco číst, zamyslím se, co od dané knížky očekávám. A po přečtení posledního řádku uvažuju nad tím, jestli mé očekávání autor splnil a jestli to tak je dobře. Někdy je totiž skvělé, když text přesáhne horizont očekávání a přijde s něčím zcela jiným – jinak řečeno změní svou očekávanou funkci. 

Funkce literatury aneb skryté kouzlo vlivných knih

pondělí 28. května 2018


Většina z nás má nějakou vizi o tom, kým chce být. Jednou z nejčastějších ambicí pak je snaha něčeho dosáhnout – být úspěšným, ať už to pro každého znamená cokoliv. Mám rád ambiciózní lidi, protože jsou to obvykle ti, kteří mají vytyčený konkrétní sen, za kterým se pokoušejí cílevědomě vyšplhat z místa, na kterém se právě nacházejí. Jako když šplhají na vysokou horu z hluboké rokle. Tady je ovšem podle mě největší kámen úrazu: snažíme se být tím, kým být chceme, ale zároveň nechceme být tím, kým jsme.

Jak se učíme být nejlepší verzí nás samých