čtvrtek 2. listopadu 2017

Co obnáší studium filologie; českého jazyka a literatury

4

Protože jsem se chtěl odjakživa živit psaním a miluju český jazyk, vystudoval jsem v bakalářském studiu filologii českého jazyka a literatury na Technické univerzitě v Liberci. Nemalou roli při mém rozhodování, kam jít na vysokou školu, hrála tehdy i moje averze vůči matematice, fyzice a chemii – ne že bych ty předměty nějak odsuzoval, jen mi prostě nikdy nelezly do hlavy. Na jazyky jsem byl celkem šikovný, bavilo mě psát všemožné slohové práce a také jsem se vždy považoval za knihomola, proto byla čeština nakonec jasnou volbou.

Motivace ke studiu


Pokud se některý z mých čtenářů právě zamýšlí nad tím, jestli studovat filologii, musím ho předem varovat, že to není žádná procházka růžovým sadem. Neznalý člověk vnitřních souvislostí se může o tomto oboru domnívat, že si zde studenti jen čtou knížky a pak o nich napíšou seminárku. Studium filologie je skutečně o čtení, ale většinou se musí číst něco, co člověka až tolik nebaví. A není toho málo, jsou to hromady a hromady knížek, a už od začátku vám nakonec bude jasné, že chcete-li úspěšně dostudovat, rozhodně nestihnete přečíst všechno.

Motivace ke studiu je pak zásadní k tomu, abyste vytrvali. Pokud ovládáte češtinu na dobré úrovni, není tak těžké se na tento obor dostat, ale je dost náročné se na něm udržet, případně ho vystudovat ve standardní době studia tří let. Možná že právě vytrvalost, píle a překonávat určitý druh odporu je to, co mě tento obor naučil nejlépe.

Jaké předměty se učí na filologii


Je možné, že konkrétní sylabus oborů se mění podle školy nebo učitelů, některé předměty ale bývají na všech školách podobné. Jedná se zejména o ty, které se zabývají historií české literatury, zpravidla se dělí na starší českou literaturu, literaturu 19. století a literaturu první a druhé poloviny 20. století. My měli navíc ještě literaturu pro děti a mládež, regionální literaturu a světovou literaturu, jež se někde vyskytují spíše až na magisterském oboru. Tyto předměty se učí velice podrobně, a proto se jimi studenti zabývají obvykle po čas celého zkouškového období – upřímně, je to hlavně o memorování obrovského kvanta jmen a děl, kdy po písemném testu ještě následuje ústní zkouška z jejich obsahů.

Literární předměty tak pro mě byly spíše unavující a mnohdy mě doslova odvrátily od společenského života – to byly ty chvíle, kdy vás všichni přemlouvají, abyste šli na pivo, ale vy víte, že nemůžete, protože se musíte naučit nazpaměť ještě několik desítek papírů a napsat šest seminárek. Možná to závisí na tom, jak se samotný předmět pojme, možná je to o přístupu studentů – pravda bývá obvykle někde mezi. Myslím si ale, že nadšení učitele může nakazit i studenty, takhle jsem to měl například u starší literatury, u které jsem měl spoustu předsudků, a nakonec jsem z ní psal i svou bakalářskou práci.

Mnohem více záživnější pro mě byly nicméně hlavně předměty z jazyka a médií, ale možná je to tím, že jsem k nim tíhnul už z let gymnaziálních. Po čase a vystudování celé filologie mohu uznat, že mi mluvnické předměty byly nejvíce užitečné, ať už se jedná o stylistiku, lexikologii, morfologii nebo syntax. Z hlediska mého spisovatelského snu i tohoto blogu jsem získal spoustu důležitých znalostí, které při psaní využívám každý den. Stejně tak předměty z kategorie žurnalistiky a médií může člověk jednoduše využívat v praxi, protože média (celkově) se stávají hlavní oblastí současného zájmu, protože se kolem nich točí velká část profesí.

Obor filologie nabízí řadu volitelných předmětů. Patří sem například redaktorská praxe, rétorika, korektury textů a výcvik v pravopisu, počítače, cizí jazyky, filozofie, dějiny, psychologie, ale na výběr jsme měli i spoustu sportovních předmětů nebo exkurzí.

Co se týká učitelského sboru, můžete někdy narazit na takové jedince, jejichž nároky jsou vysoké nebo dávají svému předmětu tu nejvyšší důležitost, ačkoli jejich teorii v budoucnu skutečně nevyužijete. Myslím, že tohle je ale běžné všude. Pokud na studium vyloženě nekašlete, málokdo vám hodí klacky pod nohy. Kolikrát je určitá snaha to jediné, co se vlastně požaduje. A i když vám někdo nesedne, i tak se dá se všemi jednat slušně a v profesionální rovině. Navíc se najdou i takoví učitelé, kteří jsou tak přátelští, že vám pomáhají, i když vůbec nemusejí – na ty jsem měl štěstí.

Studentský život


Chcete-li studovat vysokou školu hlavně kvůli studentskému životu, filologie vám v tom bude kolikrát stát v cestě. Nicméně – pokud dokážete být organizovaní a vynalézaví – může se stát, že budete navštěvovat všemožné bary a hospody velice často jako já, jen vylezete ven od učiva později než ostatní. Často mě štvalo, že jsem byl oproti jiným oborům povinně ve škole od rána do večera. Předměty, ač byly kolikrát náročné, měly nízké kreditové ohodnocení, proto se rozvrh plnil a plnil... Nakonec se to ale přeci jen nějak zvládnout dalo.

Ukončení studia


Nevím, jak je to na jiných školách, ale jak jsem už psal, požadavky na studium byly, hlavně co se týká literárních předmětů, docela vysoké, proto jsem byl rád, že jsem vystudoval obor za tři roky – ale spousta spolužáků studium prodlužovala a největší část jej vůbec nedokončila. Z nějakých 40 lidí nás skončilo ve třetím ročníku asi kolem 12, takže náročnost potvrzuje i tato statistika. Hodně lidí tento obor vzdalo, protože je jednoduše nebavil nebo měli problémy složit některý z obtížnějších předmětů.

Státní zkoušky jsme skládali ze tří oblastí – literatury, lingvistiky a médií. Z každé oblasti se losovaly 2 otázky. U literární části jsem se zapotil. K tomu samozřejmě obhajoba bakalářská práce, jejíž úspěch závisí hlavně na tom, jak moc jste na ní přes rok pracovali a zdali jste práci pravidelně konzultovali s vaším vedoucím. 

Konečné shrnutí


Doporučil bych vám studium filologie? Je to složitější a asi to není pro každého. Z hlediska uplatnění je podle mě více než důležité, abyste pak ještě pokračovali v dalším magisterském studiu, a bohužel nejlépe v nějakém jiném oboru. Já si nakonec vybral mediální studia, což byla tedy jedna z oblastí, které se na filologii také vyučovaly. Nedovedu si totiž představit skutečné uplatnění dějin literární teorie v profesním životě, pokud se opravdu nechcete věnovat nějaké výzkumné činnosti nebo skončit jako knihkupci či knihovníci. Výhodou titulu z filologie je "papír na znalost češtiny", protože co si budeme povídat, tato znalost je v dnešní době čím dál vzácnější. Pro redakční a mediální činnosti je to určitě bonus. I pokud si chcete psát knihy nebo blog jako třeba já, takže pokud jste milovníci českého jazyka a knih, moc dlouho neváhejte! A nakonec, tahle studentská léta pro mě byla zatím tou nejlepší etapou života.

Čtěte také článek, co obnáší magisterský obor mediální studia.
Author Image

Kdo je Jerry Writer
Jsem exemplář člověka. Jsem tvor seslaný na třetí planetu od Slunce. Jsem lovec odpovědí. Jsem dýchající maso, krev a kost. Jsem technicky stejný jako vy. To, co nás skutečně rozděluje, je naše myšlení a perspektiva.

4 komentáře:

  1. Člověče, z tohohle článku jsem skoro chytila deprese! :D Studuju bohemistiku v Brně a rozhodně máš pravdu, že je to náročné. Třeba staroslověnština u nás "pročistila" studenty na dobrou půlku. Ale zároveň je spousta věcí, které na bohemistice miluju. Třeba to, že jsem se dostala ke skvělým autorům, které bych si sama nepřečetla, například ke svému oblíbenému Kratochvilovi. Nebo to, že mám možnost objevovat, jak jazyk (a nejen čeština) funguje a proč. Máme tu spoustu vyučujících, kteří jsou opravdové kapacity, a je skvělé mít příležitost chodit na jejich přednášky. Jó, bude mi to chybět, až dokončím magistra.
    Navíc se můžeme něco naučit i mimo školu (nám třeba škola hradila školné Letní školy generativní gramatiky) a vycestovat, sama se chystám na Erasmus do Neapole.
    Takže za sebe můžu říct: jestli umíte přemýšlet logicky, zajímá vás jazyk a od studentského života nečekáte jen poflakování se a flámování, bohemistika je skvělá volba! :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Určitě jsem nechtěl nikoho od tohoto oboru přímo odrazovat, vyjmenovala jsi skvělé klady. :-) Jen si myslím, že je to obor pro opravdové nadšence. Také jsem objevil hromadu nových skvělých autorů, ale kolikrát jsem se i potýkal s tím, že nemohu během studia číst to, co chci já, kvůli povinné četbě. Někdy jsem věděl už předem, že nějaká četba nebude můj šálek kávy. Ale s Tvým komentářem souhlasím, díky za něj, zdraví Jerry!

      Smazat
  2. Já jsem studovala anglický jazyk, ale jako pedagogiku, ne filologii, i když jsme samozřejmě měli plno předmětů, které byly taky filologické a to memorování mě zatěžovalo. Hlavně hodiny literatury, hledání skrytých významů v krátké básni... to jsem si opravdu nadávala, že jsem nešla studovat matematiku :D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jojo, tak s těmito pocity se mohu ztotožnit. U nás měla spousta lidí dvouobor s češtinou, třeba také s angličtinou, a většina kvůli té češtině musela nakonec prodlužovat studium. Jenže nakonec, když člověk získá konečně nějaký ucelený přehled, spojí si kontexty, je vlastně rád, že se do toho jazyka pustil. Děkuji za komentář, zdraví Jerry! :-)

      Smazat