pátek 24. února 2023

O demisexualitě aneb kdo je demisexuál

2


 

Někteří nad sexualitou tolik nefilozofují, pokud je však někdo demisexuál, věřte, že má opravdu setříděné, co pro něj znamená fyzická blízkost, emoce, láska nebo sex. S tímhle pojmem jsem se setkal, když jsem sám hledal něco, co by definovalo způsob, jakým navazuji vztahy, zvláště když se mi zdálo, že ta přitažlivost u mě funguje nějak jinak. Ač se na první pohled může zdát demisexualita jako nějaká novota, kterou se paradoxně ohrazují všichni odpůrci sexuálního liberalismu nebo teorií genderu, je to zkrátka jen zastřešující pojem pro ty, které někdo nepřitahuje pouze na základě fyzické atraktivity, nedokážou si například užít sex na jednu noc nebo ho mít s někým, koho neznají dostatečně dlouho a dobře. Vlastně se může zdát, že jsme k tomu společensky vychováváni, dneska už se ale mnohem více toleruje city do sexu zase až tolik neplést, protože to kazí "chemii".



Kdo je demisexuál


Demisexuál je člověk, kterého nepřitahují lidé, ke kterým si nevybuduje citový vztah. Nevšímaví jedinci demisexuály mohou někdy považovat za netykavky či asexuály, protože u nich nehrozí, že by někoho lovili na baru ani že by byli někým snadno uloveni. Představa nezávazného sexu či sexu jen na základě toho, že se mu někdo fyzicky líbí, je pro demisexuála nepříjemná. Aby jej někdo začal přitahovat, vyžaduje nejprve emocionální pouto a poznání osobnosti partnera či partnerky.


Demisexualita se tedy nezajímá o to, kdo vás přitahuje – demisexuálem může být heterosexuál, homosexuál, bisexuál a může být jakéhokoli genderu –, ale zaměřuje se na to, kdy a jakým způsobem vás někdo začne přitahovat. Běžne se lidé vzájemně přitahují především na základě vzhledu, dokážou si představit a mít sex s někým, kdo je pro ně atraktivní, sní o takových lidech, i když se s nimi třeba osobně nesetkali. Demisexuál má však přitažlivost ztíženou o podmínku toho, že se nevyspí s někým, do koho není zamilovaný. Zní to možná až moc prudérně a romanticky, ale je to vrozená dispozice. 

 

  • Pro demisexuály není pusa na prvním rande úžasným zážitkem. 
  • Než demisexuálové pocítí sexuální přitažlivost, musí poznat pro ně zajímavou osobnost.
  • Nejsou jim příjemné tělesné kontakty s lidmi, které neznají.
  • Nechtějí být součástí kultury nezávazného sexu.
  • I když potkají fyzicky nádherného člověka, nechtějí s ním nic mít, dokud ho citově nepoznají.
  • Před sexem musí mít naprostou jistotu, že se k sobě s protějškem hodí.

 

Demisexuál není asexuální ani nemá zvláště snížené libido. Asexuál se bez sexu obejde, demisexuál ne, jen ho nemůže provozovat s někým, ke komu necítí hluboké city. Může se tak stát, že ve vztahu je demisexuál sexuálně aktivní, zatímco je-li single, může žít až asketický život, pokud nenajde nikoho, do koho by se mohl skutečně zamilovat. Nezamiluje se na první schůzce, sebekrásnější celebrity ho nechávají chladným, nesvedou ho atraktivní rysy obličeje nebo odhalené části těla. Svede jej přeneseně řečeno pouze odhalená duše.



Demisexuální vztahy


Demisexuální vztahy se vyznačují tím, že mají dlouhé začátky plné hlubokých rozhovorů, vzájemného poznávání, hledání společných cílů a hodnot – a jsou bez sexu, plné otázek a nejistot. Mnoho lidí takové vztahy odrazují, vyžadují totiž plno trpělivosti, odříkání i nejistoty, zda se nakonec sexuální přitažlivost dostaví, než se druhý rozhoupe. Demisexuálovi při budování vztahu všechno dlouho trvá a ne každému se chce čekat. Má to však jednu obrovskou výhodu – kdo za to stojí, ten vydrží. Demisexualita funguje jako filtrace pro lidi, kteří myslí vztahy opravdu emocionálně a vážně.

 

Více než chemie, jiskření a hormony demisexuály ovládá zaujetí, naladěnost na stejnou vlnu a zvědavost poznávat novou osobnost. Vyvíjejí jakýsi tlak a požadavky.

Když už se demisexuál emocionálně i sexuálně "přiváže" k partnerce či partnerovi, je to hluboký cit, který je postaven na silných základech. Pro takové lidi je ale také mnohem víc traumatizující, když se mají rozcházet, protože se na druhé napojují především duševně. Jsou proto poté často nedůvěřiví a jen velmi těžko se znovu seznamují, pouštějí si někoho dalšího k tělu, de facto se v demisexualitě během života mohou více a více utvrzovat, pokud byli vícečetně zklamáni ve vztazích.

 

Může se tak zdát, že demisexuálové jsou univerzálně věrnější, loajálnější než jiní lidé, jsou duševně připoutaní k vybudovanému vztahu, ale nemusí tomu tak vždycky být. Přestože jsou napojení na svého partnera, dokážou prožívat vysoké city třeba i k přátelům nebo k lidem se stejným pohledem na svět. Jsou totiž vyznavači toho, na rozdíl od mnoha jiných, že právě hlubší přátelství předchází hlubší lásce. Pokud se však milují dva demisexuálové, je to vlastně vztahová výhra.

Author Image

Kdo je Jerry Writer
Toulám se světem médií, tvůrčího psaní, sociálních sítí, literatury a životní filozofie. V životě je pro mě důležitá kreativní činnost, při které mohu svobodně realizovat své nápady a předávat inspiraci nebo druhé motivovat.

2 komentáře:

  1. ... a pak je tady ještě jeden aspekt, či spíše demisexualita vystupňovaná do většího extrému. Mám na mysli případ, kdy dokážete pociťovat sexuální přitažlivost i romantickou lásku jen k velice omezenému okruhu osob. Je to jako kdyby se Vám líbila jen žena s určitým odstínem barvy vlasů, očí, přesnou váhou (ani o dekagram navíc), přesnou výši intelektu a to vše samozřejmě v rámci jedné osobnosti.
    Jaká je pravděpodobnost, že na takovéhoto potenciálního partnera narazíte? Ano, velice nízká. Můžete se snažit navazovat cituplné vztahy dle libosti, poznáváte a prohlubujete své přátelské vazby s ostatními, ale partnera přesto stále nenacházíte.
    Tento typ demisexuality vnímám jako problém, protože je zde opravdu nízká pravděpodobnost nalezení partnera a založení rodiny. Je to jako ono pověstné hledání jehly v kupce sena, je to o neustálé práci s frustrací, smutkem, touhou po něčí blízkosti... No a pak je tady stále se zvyšující počet teenagerů (a nejen těch), kteří se pyšní prohlášeními o tom, že jsou demisexuálové. Někteří možná ano, ale upřímně: ač se nejedná o něco nepřirozeného, či dokonce o nemoc, nemyslím si, že je demisexualita něčím, co bych si toužila přivlastnit jenom proto, že se nedokážu s někým políbit na prvním rande.
    Je to jakoby člověk nosící brýle s pěti dioptriemi začal chodit po ulici s bílou holí a tvrdil, že je nevidomý.
    Připadá mi, že o této "extrémnější" demisexualitě se píše jen velmi, velmi málo. Kdyby tomu tak nebylo, možná by se z demisexuality nestal takový trend a někteří lidé by neměli potřebu řadit se někam, kam nepatří. To, že někdo nemá zájem o nezávazný sex, nebo sex hned na prvním či pátém rande, nemusí nutně znamenat, že se jedná o demisexuála. Může se jednat jen o rozumný přistup k životu, ale může to souviset taktéž s hormony.
    Jsem ráda, že pojem demisexualita existuje, ale dost mne vytáčí touha některých lidí být za každou cenu originální bez skutečného vědomí toho, co může ona škatulka, do níž se chtějí napasovat, doopravdy představovat pro ty, kteří v ní jsou, či spíše musí být, ačkoliv o to sami nestojí.
    No a možná jsem jen otrávená z určitých fenoménů, které v poslední době sleduji a můj úsudek není správný. Kdo ví... ;)
    Každopádně děkuji za osvětový článek.
    V.

    OdpovědětVymazat
  2. Vynikající článek! :-)

    OdpovědětVymazat