středa 19. dubna 2017

Jak se zbavit tvůrčí krize či spisovatelského bloku


Každý autor se s tím někdy setkal. Přichází tvůrčí krize nebo na něj zaútočí spisovatelský blok, že ať dělá, co dělá, nemůže se hnout z místa a jen nečinně a se zoufalostí v očích civí na prázdnou stránku. Na spisovatelském bloku je zvláštní, že vás může zastihnout prakticky kdykoliv, ať už jste veselí a máte energie na rozdávání, nebo jste v depresích. Osobně jsem vyplodil snad nejvíce myšlenek v dobách deprese, ale to není pravidlem. V tomto článku jsem se rozhodl sepsat nějaké tipy, jak se zbavit tvůrčí krize či spisovatelského bloku.

Napište cokoliv, na první pokus nemusí být vše perfektní


Spisovatelský blok obvykle přichází ve chvíli, kdy jsme s textem nebo jeho směřováním nespokojení. Ale to je zcela normální, vlastně správní spisovatelé nejsou nikdy zcela spokojení. Důležité je psát úplně cokoliv, protože revize a opravování přijde tak jako tak. Škrtat se také může. Hlavní je ten pocit, že pro to psaní něco děláte. Když si vytvoříte určitý plán, že budete psát, ať už je to cokoliv, inspirační krize vás prostě nebude zasahovat tak často. Mozek si zvykne a co je nejdůležitější, pravidelným psaním se budete neustále zlepšovat.

Omezte kritiku


Ta jde totiž ruku v ruce. Spisovatelský blok vychází především z toho, že jste nešťastní z vlastní kritiky. Nebuďte na sebe příliš tvrdí. Vždy si pamatujte, proč jste s psaním začali. Neměla by to být aktivita negativních pocitů. Popusťte uzdu fantazie. Tvořte. Přestaňte ignorovat své úspěchy, neříkejte si, že to nikdy nedopíšete. Cílevědomost vás posune dál, důvěřujte sami sobě a nevzdávejte nic, v čem vidíte smysl. 
Každý spisovatel měl někdy krizi, rozhodl se ale, že to nevzdá.

Inspirujte se jinde


Inspirace nechodí z ničeho nic, ale jde ruku v ruce s jinými zdroji. Zkuste se například mrknout na můj článek, kde čerpat inspiraci. Můžete si myslet, že všechno už bylo zpracováno a sepsáno, ale zároveň je dobré si uvědomit, že všechno lze vyprávět jiným způsobem, z jiného pohledu a perspektivy. Zpracujte to, co vás bavilo, ale jinak! U slovní zásoby pomáhá si přečíst nějakou knihu a zaměřovat se na jiný styl, než je ten váš.

Udělejte si rozvrh, hodinu či den v týdnu


Udělejte si psací rozvrh. Já třeba píšu hlavně v noci, po půlnoci, když ráno nevstávám. Přes týden si utřídím myšlenky a už se těším na víkend, až je nějak po nocích sepíšu. U mě to určitě funguje. U vás může fungovat to samé, nebo jakýkoliv jiný plán. 

Hezky jedno po druhém


Nemusíte sepsat celou kapitolu, ani celou stránku. Jednoduše si dělejte malé cíle a sepište své myšlenky. Každý den jeden odstavec a uvidíte, jak to hezky půjde. Navíc pak zjistíte, že jen málokdy zůstanete jen u jednoho odstavce a budete rádi, že jste své cíle mnohonásobně překonali. A hurá, tvůrčí krize je pryč.

Pokračujte jiným směrem


Možná prostě není den na to, abyste psali to, co jste si zadali. Nevadí. Obvykle je váš příběh složen hned z několika různých pasáží. Co kdybyste přeskočili a nešli postupně? Co nejdřív napsat závěr? Pak můžete kousky hezky pospojovat. Někdy je pro autora těžké sepsat vatu, která vede k vyústění. Nejlepší je ale tuhle vatu prostě ihned přeskočit. Pište rovnou zvraty. Omáčku můžete vymyslet až pak, případně – a to je nejlepší – ji vůbec nepsat, protože omáčky jsou prostě jen omáčky.

Zahoďte to a začněte znovu


Krutá rada, ale proč ne? Máte tušení, že se příběh už nějakou dobu vyvíjí špatně? Vraťte se do bodu, kde to začalo. Jsou-li to desítky stránek, nevadí. Přepište je. Nechce se vám do toho? Pak ale nikdy nebudete dobrými spisovateli. Sepište svůj příběh podle vašich nejlepších představ. Mazání prospívá. Sám jsem smazal už stovky stránek a jednu knihu celou přepsal nanovo.

Zajímáte se o tvůrčí psaní? Přečtěte si také zdarma můj e-book Psaní o tvůrčím psaní, který je složený z článků z mého blogu.  

2 komentáře:

  1. Možná jeden z problému náctiletých je, že máme školu. Se školou přichází testy, z testů učení a najednou je celé odpoledne v tahu, i když jsem si tak hezky plánovala, jak napíšu několik stránek. Máte nějakou radu pro nás? Pro náctileté? :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Svoji první knihu jsem napsal jako náctiletý gymplák a zjistil jsem, že se ten nedostatek času vlastně vůbec nezměnil. Dával jsem si závazek, že budu psát vždy jeden den o víkendu, většinou přes noc. :-) Ale také jsem to častokrát nedodržel, člověk na to musí mít zrovna náladu. Když se nutí, tak to není o radosti psát, ale o povinnosti. Je to o tom napsat takovou knihu, kterou by chtěl člověk zrovna číst, aby ho ta tvorba bavila, on se pak někdy najde čas i mezi učením, když je to třeba zrovna napínavý! :-) Děkuji za komentář, zdraví Jerry!

      Vymazat

Děkuji za komentář, vážím si Vaší zpětné vazby.