pátek 11. května 2018

Jak si můžeme vybírat lidi kolem sebe

3

Třeba věříte na osudová setkání. Ve své knize nebo článcích píšu o tom, že každý člověk, který přijde do našeho života, v něm má určitý smysl. To však neznamená, že je naším osudem s ním trávit čas. Nakonec je vždy pouze na nás samých, jakou roli lidem kolem nás přisoudíme. Členy své rodiny, spolužáky, kolegy nebo šéfy si obvykle nevybíráme, ale můžeme si vybrat své přátele, partnery nebo další lidi, kterými se obklopujeme. Někdy si můžeme myslet, že jsme obklopeni hlupáky nebo lidmi, s nimiž si zkrátka nerozumíme, ale málokdy si uvědomíme, že máme moc si vybírat.

Význam lidí kolem nás


Určitě nebudu sám, když řeknu, že jeden z nejdůležitějších faktorů, podle kterého hodnotím nějaké prostředí, je kolektiv nebo parta lidí, kterými jsem obklopený. Nikdo nemá rád dusnou atmosféru. Ať jsou například formální vztahy jakkoli profesionální, vždy se mi lépe pracovalo spíše v přátelském a důvěrném prostředí. Mezi lidmi, kterým se mohu svěřit se svými emocemi, obavami nebo všemožnými vtípky, aniž bych se obával možného nepřijetí.

Souvisí to nejspíš s mými školními léty, kdy jsem na kolektivy opravdu moc štěstí neposbíral. Neviním však pouze ostatní, na všem mám svůj podíl. Zkrátka jsem se málokdy uměl přizpůsobovat, být se všemi v pohodě, plácat se po lopatkách a být nějakým významným členem party. Je to spíš určitou nekompatibilitou s ostatními, kdy byste se chtěli rozvíjet, ale je vám jasné, že v takovém prostředí to prostě nepůjde.

Lidé kolem nás mohou být dárci odvahy, ale také nás mohou srazit ke dnu a ničit náš potenciál. Úmyslně i neúmyslně.

Ve škodlivém prostředí pak má člověk obavy vlastně něco jenom říct, aby nebyl kritizován, zesměšněn nebo zklamáván. Uvědomil jsem si pro mě důležitou věc, že čas, který věnujeme takovým lidem, nás ovlivňuje a mění. Podle toho, kolik pozornosti dáváme lidem kolem nás, se měníme i my sami, přijímáme určité zvyky, a buď se uzavíráme, nebo otevíráme.

Jak se pomocí pozorování obklopit správnými lidmi


Když píšu o správných lidech, nedělím je na dobré a špatné, ale zkrátka na ty, se kterými si rozumíme, a se kterými ne (případně se kterými bychom si rozuměli, ale bohužel za úplně jiných okolností). 

Potíž je někdy v tom, že je složité rozeznat, kteří lidé jsou vhodní jako naše společnost. Co si budeme povídat, lidé nosí masky, za kterými schovávají svou faleš. Nejspíš každý to jednou za čas udělá, je to přirozené, zároveň si ale každý dokáže najít také sobě rovné jedince. Pomoci nám může jednoduché pozorování toho, jak se druzí chovají.

  • Jedineční lidé vás respektují, falešní lidé respektují pouze ty, kteří mají nějakou moc.
  • Jedineční lidé se nesnaží o to, abyste je měli rádi, falešní lidé se hodně snaží o to, aby je měli všichni rádi.
  • Jedineční lidé nepotřebují velkou pozornost, falešní lidé ji vyhledávají.
  • Jedineční lidé se nevychloubají, falešní lidé se vždy předvádějí.
  • Jedineční lidé říkají své názory otevřeně, falešní lidé je říkají za zády.
  • Jedineční lidé se vždy snaží plnit své sliby, falešní lidé dělají snadno závazky, ale málokdy je udržují.
Celý princip je vlastně docela jednoduchý, ale dá se ukázat i na závažnějších případech. Když muž vztáhne ruku na ženu, je vysoce pravděpodobné, že to udělá znovu, proto je nejlepším řešením utnout kontakty ihned, než takovému člověku dát právo myslet si, že je něco takového odpustitelné. Stejně tak se někteří lidé mohou chovat na první pohled mile, ale pokud jsou nepříjemní na obsluhu, pravděpodobně je to čistá maska. Lidé, kteří někoho pomlouvají, s velkou pravděpodobností budou někde pomlouvat vás.

Výsledky navazování dobrých vztahů


Vztahy jsou jedna z nejdůležitějších a zároveň nejkomplikovanějších složek našich životů. I když to na první pohled není vždy zřejmé, i když je svár nevyslovený, i když jste zadobře s někým nepříjemným, nakonec se to projeví na vašem komfortu nebo zkrátka psychické pohodě. Pomocí selektivního vyřazování nepatřičných lidí v mém životě se je nesnažím nijak degradovat, jen dám raději přednost a čas lidem jiným, kterým skutečně důvěřuji.

Výsledky takových vztahů vypadají na první pohled možná pochmurně. Zbyde vám jen hrstka přátel. Možná přijdete o hromadu známostí. To nejlepší na tom ale je, že kvantita v tomhle ohledu opravdu není důležitá. Lepší je se obklopit pár lidmi, s nimiž se cítíte opravdu dobře, než kráčet po povrchu. Možná dokážu napočítat skutečné přátele na prstech jedné ruky, ale čas s nimi je vždy ten nejlépe strávený čas.

Vztahy a čas? Není to, jak tyhle dvě věci využíváme, přeci jen hlavní přísada toho, co nás dělá šťastnými? Stejně jako když věnujeme většinu svého času činnosti, která nás nenaplňuje, nakonec se stáváme onou nenaplněnou činností, tak podobně jsme-li obklopeni lidmi, s nimiž zcela nesouzníme, stáváme se těmi, s kterými nechtějí čas trávit ostatní. Všímejme si toho, jak moc jsou přátelé a kolektiv důležití.  

Zajímáte se o podobné myšlenky? Rádi přemýšlíte o světě? Přečtěte si také mou knihu Lovec hledá odpovědi.
Author Image

Kdo je Jerry Writer
Toulám se světem médií, tvůrčího psaní, sociálních sítí, literatury a životní filozofie. V životě je pro mě důležitá kreativní činnost, při které mohu svobodně realizovat své nápady a předávat inspiraci nebo druhé motivovat.

3 komentáře:

  1. Jak píšeš, ostatní nám mohou dodat odvahu, ale stejně tak nás srazit ke dnu. Bohužel jsem to sama zažila od blízkého člověka, u kterého bych to nečekala. Ze začátku byl na mě milý, příjemný, ale byla to jen přetvářka. Trvalo mi dlouho, než jsem udělala ten krok, vyřadit ho ze svého života, bylo to dost těžké. Lidé, co jsou blízcí, se těžko opouštějí, ať už se k nám chovají jakkoliv.
    Je lepší mít jen pár přátel, než povrchní známosti. Já za celý svůj život měla jen pár přátel, se kterými jsem trávila čas, vždy to byli v nějakém věku určití lidé, ti většinou pak postupně z mého života odcházeli a přesto o nich můžu říci, že to byli úžasní kamarádi a ačkoliv už se nyní s nimi nevídám a ani si s nimi nepíšu, jsem ráda, že jsem je potkala. :) Mám jedinou kamarádku, se kterou mi vydrželo přátelství od základky a vídáme se doteď, ačkoliv každá bydlíme jinde. :)
    Nemá smysl plýtvat sílu na vztahy, které za to nestojí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také se mi stává, že u lidí občas přehlížím některé znaky falešnosti, zkrátka proto, že je vidět nechci nebo se snažím odpouštět. Stejně jako ty jsem ale musel spálit některé mosty, když jsem se totiž ohlédl zpět, až po několika letech, viděl jsem to, co jsem dřív neviděl. Třeba když jsem se s někým chtěl kamarádit, protože to byl prostě "cool" člověk, bavili se s ním všichni apod.
      Čím dál tím víc si vážím svých skutečných přátel a uvědomuji si jejich vzácnost. A jako ty píšeš, i takové, s nimiž již nejsem v kontaktu, beru za přátele. Stejně totiž, jako můžeme vidět s odstupem času na lidech to špatné, můžeme vidět i to dobré. Takhle jsem si uvědomil, že jsem často opomíjel některé lidi, s kterými bych si vlastně mohl skvěle rozumět, jen to nějak nevyšlo.
      Také mám jedno přátelství od základky, je úžasné, když něco tak dlouho vydrží navzdory všem změnám, které člověk v životě podstupuje. Říkám si, jak se mnou někteří mohli vydržet, že byli kamarádi, i přesto, jaký jsem byl nebo občas jsem. Je ale skvělé jít za někým a vědět, že nás nebude soudit za naše chyby, ale spíše vyzdvihuje naše přednosti.
      Děkuji za komentář, zdraví Jerry!

      Vymazat
    2. Člověk si to uvědomí až později, že některé lidi opomíjel. Také mě to u některých mrzí, se kterými jsem přerušila kontakt po odstěhování.
      Tahle přátelství jsou skvělá, obzvláště pokud dokážou vydržet všechny fáze. Lidé se drží dál od někoho, kdo je ve špatném psychickém stavu, většinou s ním nechtějí mít nic společného, jen ti opravdoví přátelé zůstanou a budou se snažit pomoci.
      Dost často jsem nechápala, proč lidé některé vztahy neopustí, proč prostě s dotyčným zůstávají, ale teď už to chápu a v takových chvílích je skvělé, když je na koho se obrátit, na někoho, kdo o tobě ví většinu věcí.

      Vymazat