čtvrtek 13. února 2020

Jsem textrovert aneb jinak píšu, jinak mluvím

4

Tohoto osobnostního rysu jsem si u sebe povšiml ve chvíli, kdy jsem přemítal o tom, co pro mě vlastně znamená psaní. Svět mezi písmenky mi vždy připadal bezpečnější a plný takového neurčitého potenciálu. Tenhle potenciál vychází nejen z mé INFJ povahy, ale především z toho, že žít život mezi řádky znamená moci si věci více promýšlet, více je rozvíjet, nemuset reagovat ihned a vyjádřit se tak, jak chci, aniž bych později přemítal, že jsem spoustu věcí mohl říct jinak, že jsem mohl použít mnohem lepší argumenty nebo se mnohem lépe prezentovat.

Kdo je textrovert


Slovo textrovert je odvozeno od typologie introvertů a extrovertů. Textrovert je člověk, který je možná introvertní navenek, když však píše, působí jinak, často mnohem více otevřeněji, hloubavěji a někdy i výstředněji. Může to být způsobeno tím, že je skrytý před přímým kontaktem a nemá tedy strach z toho, jak budou ostatní reagovat na jeho slova, případně se za ně sám tolik nesoudí.  

Slovníky definici textroverta vykládají různě, ale jen s malými rozdíly. Pokusil jsem se vybrat nějaké společné charakteristické znaky:
  • Textrovert je ten, kdo cítí zvýšenou odvahu říct to, co opravdu cítí, pokud to může vyjádřit psaným textem.
  • Textrovert je ten, kdo navenek své emoce skrývá, ale v psaném textu je naopak dává najevo.
  • Textrovert je expresivní a často zábavnější v textové komunikaci než osobně.
  • Textrovert se cítí pohodlněji, když k někomu hovoří skrze psaní než mluvení.

Textroverze v praxi


Znamená to, že toho mnohem víc prozradím na zdejším blogu, než kdybychom se spolu bavili osobně. Víc toho ze sebe dávám do svých knih než do svých verbálních projevů. Také mnohem raději píšu e-maily nebo odepisuji textovkou, než abych zvedal telefon či se s někým scházel. Řekl bych, že to vychází z určité osobní nejistoty, je to znak sociální fobie a nízkého sebevědomí.

Textroverze je vlastně směs introvertní osobnosti, která ale přesto chce být viděna, proto k tomu volí kompromisní formu. 

Neznamená to, že jsem neschopný vést hlubší debatu při normální konverzaci, jen mám při ní obavy, že nedokážu vyjádřit své myšlenky tak dobře, jako bych je napsal, a tak se v hospodách raději uchyluji ke vtípkům, sarkasmu nebo zkrátka "vypnu".

Dokážu sepsat projev, s nímž bych byl opravdu spokojený, ale kdybych ho měl přednášet, nejspíš by ztratil své kouzlo a "drive". Přešlapuji na hranici mezi tím, co bych řekl, a tím, co bych napsal. Není proto asi žádným překvapením, že jedním z mých největších snů je být spisovatelem. Přijde mi to jako svobodný svět, kde mohu ukojit svůj slovní perfekcionismus, kde ho mohu zrevidovat, přepsat a aktualizovat. Nebo zcela smazat, když se můj názor změní.

Typy textrovertů


Myslím, že textroverti by se dali i různě a zábavně typizovat. Mohou to být lidé, kteří dělají ramena na internetu, ale v realitě sklopí uši. Manipulátoři, co naslibují hory doly a vyšperkují si svoji textovou image, která pak neodpovídá realitě. Lidé, kteří mají strach vyjádřit svůj názor nahlas, protože se bojí odmítnutí. Lidé, kteří si prostě rádi dlouze promýšlejí, než něco řeknou, a zároveň nechtějí vypadat hloupě, když vyřknou nějakou blbost.

Těžko říct, kam vlastně spadám já. Někdy jsou písmenka únik, někdy sebeprezentace, jindy zpověď, jindy zase úplný výkřik do tmy. Někdy to má pěknou formu, jindy zase převládají úsečné věty, zkratky a emotikony. Ale zase si myslím, že nejsem takový ten troll, co něco napíše a pak se za svoje slova nedokáže postavit. Nejsem toho názoru, že za to, co člověk "jenom" napíše, nenese odpovědnost.

Svět psaní je velice rozmanitý a ze všeho nejvíce ho považuji za důležitou extenzi mého běžného života. Můj kontrast mezi tím, co říkám nahlas, a tím, co bych nahlas říkat chtěl.

Na druhou stranu věřím, že by bylo pěkně otravné, kdybych nahlas vedl tak dlouhý monolog, jako je třeba tento článek, a kdybych filozofoval tolik jako ve svých knihách nebo na blogu. Možná je textrovert prostě jen člověk, co se rád vykecává a chce toho hodně povědět, ale nechce to vlastně nikomu vnucovat. 
Author Image

Kdo je Jerry Writer
Jsem exemplář člověka. Jsem tvor seslaný na třetí planetu od Slunce. Jsem lovec odpovědí. Jsem dýchající maso, krev a kost. Jsem technicky stejný jako vy. To, co nás skutečně rozděluje, je naše myšlení a perspektiva.

4 komentáře:

  1. Ďakujem za nové informácie! Konečne viem, ako sa môžem definovať. Vždy som sa definovala ako introvert, ale teraz viem, že som textrovert. Píše sa mi jednoducho ľahšie, ako hovorí. Keď mám prehovoriť, tak ma zalieva teplo a chytá ma stres. Mám pocit, že poviem niečo zle alebo sa nejako strápnim. A nakoniec sa to aj stane, pretože sa zakokcem z toho, ako som v strese. Ale keď mám písať, tak to mi ide jedna radosť :)

    IVANNA MALIK / prečítaj si: MÔJ NAJOBĽÚBENEJŠÍ BEAUTY TREND / sleduj ma na IG: @ivannamalik_

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Vítej do klubu textrovertů. To, o čem píšeš, sedí i na mě. Děkuji za komentář, zdraví Jerry :-)

      Smazat
  2. To je zajímavé článek, musím říct, že doteď jsem slovo textovert neslyšela. Dost často se mi píše lépe právě přesně pro ty důvody, které píšeš, můžu si to rozmyslet, přepsat, vymazat, když to zní jako blbost. Někdy mám obavu z toho, že řeknu nějako blbost a kolikrát radši mlčím. Ale přesto jsem dost upovídaná a dokážu se bavit s lidmi hodně, dokážu to lépe, než před pár lety, dokážu se bavit o všem stejně jako psát, ale je to tím, že mám kolem sebe skvělé lidi, kteří jsou stejně upovídaní a dokáží se bavit o čemkoliv.
    V tomhle je to dost často o lidech, které máš kolem sebe a jsou lidé, kteří tě dokáží do rozhovoru vtáhnout. A tady je i důležitá ta adaptace na toho dotyčného, vědět, o čem se s kým dá mluvit.
    Nejhorší věc je, když se sejdou dva introverti a ani jeden neví, co prohodit, ani jeden neví, jak vést komunikaci, jak jí udržet. To je pak dost těžký něco říci.
    Někdy si říkám, že by mě zajímalo, jací jsou lidé, jejichž články čtu, doopravdy. Jaké by to bylo, kdybych je potkala osobně a jak bych si s nimi rozuměla. Už 3x to vyšlo tak, že to bylo skvělé a že jsem si s nimi rozuměla, ale přesto je mnoho lidí, se kterými není možnost se setkat.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Máš pravdu, že je to o lidech. Když člověk pozná ty, k nimž si vybuduje důvěru, i největší introvert se rozpovídá. A je to to nejvzácnější přátelství :-)
      Děkuji za komentář, zdraví Jerry!

      Smazat