neděle 22. září 2019

Placebo a nocebo efekt aneb jak mysl řídí naše těla i životy


O tom, že tělo a mysl nejsou oddělené nádoby, už asi jen málokdo pochybuje. Možná si však neuvědomujeme, že každé naše přesvědčení může mít vliv nejen na naše tělo, ale také na celkovou spokojenost v našem životě. V oblasti zdraví se klade stále větší důraz na psychosomatiku a na to, že si do života přitahujeme nejen nemoci, ale také určitý typ událostí.

Mysl je naprogramovaná, aby filtrovala svět


Všude kolem nás, zvláště v dnešní chaotické době přeplněné informacemi a dezinformacemi, se objevuje nespočet vjemů. Různé studie prokázaly, že lidé se drží ve svých sociálních bublinách a věří takových zdrojům, které místo aby poskytovaly nové informace, spíše jen potvrzují to, co už dávno vědí. 

Naše mysl je totiž od dětství naučená přijímat určitý typ informací, kterých se ve skutečnosti nechceme vzdávat. Lpíme na nich, i když nemusí být pravdivé. Určitým způsobem nás utěšují v tom, že nejsme sami, a čím víc lidí žije v deziluzi, tím nám přijde "normálnější" v ní žít také.

To, co vnímáme, není pravda. Nedokážeme pojmout všechny informace kolem nás, proto je musíme filtrovat. Filtrujeme jenom to, co jsme zvyklí filtrovat.

Kdyby tohle pravidlo platilo pouze na zpravodajství kolem nás, možná by to ještě nebylo tak hrozné. Problém nastává v tom, že – a nyní použiji svůj terminus technicus – onu myslící filtraci používáme na úplně všechno. Nejen na to, co čteme, ale obecně na to, co vidíme, co slyšíme, co cítíme, jakou teplotu vnímáme, jak nám co chutná, co nás přitahuje či odpuzuje, čeho se dotýkáme... 

Kolem nás (i v nás) je nepřeberné množství informací a dat všeho druhu, které by naše mysl ani nebyla schopná zpracovat. Ona vyloženě musí filtrovat jen určité části, aby se nezbláznila. Ovšem části nám nikdy nezprostředkují komplexní celek, proto nikdy nevnímáme obecnou pravdu.

Jakým způsobem mysl řídí naše tělo


Je jasné, že naše emoce ovlivňují kvalitu našeho života. Lidé, kteří jsou vyrovnaní, mají srovnané své hodnoty, těší se z běžných okamžiků, zaměřují se na krásu kolem sebe a jsou zkráceně řečeno optimisté, mají tendence těšit se nejen z radostnějšího života jako takového, ale i pevnějšího zdraví, neboť ve zdravém těle, zdravý duch.

Samozřejmostí je, že tělo reaguje podobně opačným směrem, čili negativní emoce jako vztek, strach, pocity viny, nebezpečí, stud nebo třeba závist nám nejen ničí hezký den, ale může se zle projevit i na našem zdraví. Pokud už tohle dávno víte, určitě také víte, že poučky "mysli pozitivně a stanou se zázraky" nefungují. Potíž je v tom, že pokud myslíme směrem, který nám samotným ubližuje, je to proto, že jsme naučení filtrovat jen určitý typ informací. Funguje to například takto:
  • Věříme-li, že lidem se nedá věřit, v jakýchkoliv vztazích jsme podezíraví, což ostatní vycítí a náš odměřený přístup se nakonec projeví i u nich.
  • Věříme-li, že svět je nebezpečný, nebudeme si užívat světa kolem nás, abychom náhodou nepřestali být ostražití, co nám zase nandá klacky pod nohy.
  • Věříme-li, že nejsme dost dobří, budeme podle toho i vystupovat a ostatní dle tohoto vystupování nás budou posuzovat také. A my se v tom budeme utvrzovat.
  • Věříme-li, že jsme vinní, bude nám připadat, že štěstí nejsme hodni, tudíž si ho podvědomě nebudeme dopřávat. Někdy to tak platí i u financí a představy našeho bohatství, které si vlastně dle sebekritické mysli nezasluhujeme.
  • Věříme-li našim strachům, zaměříme se především na ně a omezí nás to v tom, co skutečně chceme dělat.
  • Věříme-li, že naše tělo není dostatečně dobré, schopné, krásné, začne se samo chovat, jako by to tak bylo.
Právě u posledního bodu bych se chtěl pozastavit. Důkazy mezi propojením abstrakce a hmoty pomocí myšlení jsou v tomto ohledu prokázané placebo efektem, ale i méně známým nocebo efektem.

Co je placebo efekt


O placebu jste pravděpodobně slyšeli. Jde o neúčinnou látku, zpravidla například tobolku s cukrem či něco, co se jeví jako lék, při čemž pacienti věří, že jde o skutečný lék a věří také autoritě, která mu jej nabízí. Autosugesce pacienta způsobuje, že se jeho zdravotní stav zlepší. Od dob objevení placeba se v souvislosti s ním testují všechny léky a jejich účinnost je prokázána ve chvíli, kdy je vyšší, než je prokázána účinnost právě placeba.

Placebový efekt, tedy efekt uzdravení se nebo alespoň zlepšení určitých symptomů nemoci za pomocí vědecky neúčinné látky, je vyšší, podá-li jí doktor, je-li podán injekčně a je-li drahý. Zde samozřejmě mysl funguje na filtraci informací a přesvědčení, že autoritám lze více věřit; stejně tak, že bolestivější fyzický zákrok má vyšší účinek a cena se odvíjí od kvality. Vidíte – vlastnost neutrálního jevu se změnila pouze na základě víry pacienta.

Buddha prý řekl, že jsme to, co si myslíme. Vše z toho, co jsme, vzniká s našimi myšlenkami. Myšlenkami tvoříme svět.

Klíč k efektu je závislý na tom, jak o věcech přemýšlíme, na které věci se zaměřujeme a především, zdali vyfiltrovaným informacím věříme. Jsme-li nespokojení, je možná dobré přestat věřit vlastní mysli, protože jsme si z reality možná jen ukousli zrovna tu část, která nás ve skutečnosti omezuje, i když by nemusela. Dobré je také více věřit našemu vlastnímu tělu a přiznat si, že existují chvíle, kdy dokáže samo zlepšit zdravotní stav, aniž by to dokázali lékaři.

Co je nocebo efekt


Nocebo efekt je placebo naopak. Funguje tak, že naše myšlenky nám škodí, i když je samotná podávaná látka neutrální. Ukázalo se to například u léků na prostatu. Muži, kteří byli informováni o tom, že lék může způsobit také erektivní dysfunkci, měli mnohem větší výskyt impotence než ti, kteří o tom netušili. Ve výzkumech falešné chemoterapie některým lidem dokonce vypadaly vlasy jen na základě toho, že tomu věřili – ač byla podávaná látka neutrální.

Chtěl bych jen vzkázat některým svým čtenářům, kteří si u mých článků třeba myslí, že jsem až moc velký idealista, že prokázání placeba a noceba považuji za skvělé ukázky toho, že ideje mají mnohem větší vliv na fyzické prostředí v nás, ale i kolem nás, než dnešní společnost možná bere v potaz.

Budete-li mít vztek na určitého člověka, který vám třeba ublížil, může se stát, že vaše tělo začne podobnými myšlenkami reagovat i na lidi, kteří vám daného člověka připomínají, byť jen fyzicky. Stane se tak, že zcela jiná osoba ve vás kvůli zakořeněné a vyfiltrované informaci bude působit úplně jinak, než kdybyste ji zasadili do přirozeného kontextu. Změní se nejen váš tep, ale také chování a v konečném důsledku to třeba vycítí i dotyčná osoba, což ovlivní kvalitu vašeho vztahu.

Možná že tímhle způsobem funguje i xenofobie, rasismus nebo jakýkoliv druh předsudků, které nejsou založeny na pravdě, ale na vyfiltrované informaci, které jsme kdysi uvěřili, ale jejíž pravost již dále neověřovali.

Jak se zbavit zakořeněných filtrací


Některé návyky, jakými filtrujeme realitu, můžeme mít zakořeněné už od dětství. Stačí, aby nám někdo za něco vynadal, někdo nás ponížil, někdo nás odsoudil nebo obvinil a my na základě daného tvrzení přijali všechna ta slova jako pravdu. Od té doby si začneme filtrovat informace a uvěříme, že něco nedokážeme, že něco nikdy nebudeme umět, že něco nemůžeme říct, něco nemůžeme udělat, odmítnout, zkusit apod. Na základě toho si sami určíme šuplík, do kterého se zařadíme, svoji společenskou bublinu, v níž se přesvědčujeme vzájemně o těchto "pravdách", protože pravdou se stává to, čemu věříme a podle čehož se začne přizpůsobovat i naše myšlení.

Způsob, jak dosáhnout změny, neleží zase nikde jinde než v naší vlastní mysli. 

Chce to odvahu a chce to silnou pokoru přiznat si, že často lžeme sobě i ostatním, abychom se neponížili, neměnili názory jako hlupáci nebo se nezbavili svých komfortních jistot. To všechno je běh na dlouhou trať, ale třeba psychoterapie ukazuje, že to je možné. Lidé po terapiích vykazují vyšší kvalitu života. Nemusíme navštěvovat psychologa, abychom vedli terapii. Můžeme ji vést sami se sebou, když začneme přemýšlet o tom, co si myslíme a jak to na nás působí, kolik tomu věnujeme času a jak jsme s tím spokojení.

Dobré je si představit život, který bychom chtěli žít. Jací bychom chtěli být? Co bychom chtěli dělat? Co nám v tom brání? Co bychom museli udělat, aby se to změnilo? Proč to neděláme? Čeho se bojíme? Co musíme udělat, abychom překonali náš strach a další emoce, které nás tíží? Věřím, že utřídění si hodnot, odpovídání na ty nejosobnější otázky, otevření nových možností, je přesně to, co vede ke změně života a k tomu, že se začneme zaměřovat na to, co nám dělá radost, čímž budeme pomalu cvičit mysl tak, aby nefiltrovala odpad, ale jen onu životní průzračnost. Ostatně i proto píšu tenhle blog, je to skvělá terapie.

Zajímáte se o podobné myšlenky? Mrkněte do literární sekce nebo si přečtěte také mou knihu Lovec hledá odpovědi.

2 komentáře:

  1. Placebo efekt, o kterým slýchám mi připadá hodně zajímavý. Když se nad tím zamyslíme, uvědomíme si, že myšlenky toho vlastně dokáží hodně. :) Ale je zajímavé, že název nocebo efekt jsem dosud neslyšela.
    Něčeho, co je v nás zakořeněné, jako třeba těch filtrací, se těžko zbavuje, ale určitě jsou možnost, jak s toho zbavit, pokud i člověk sám chce. :) A jako terapie je psaní úžasná věc. Já si už několik let píšu věci z mého života, ty co se dějí se zamýšlením se nad těmi věcmi a píšu své myšlenky. Hodně mi to pomáhá.
    A skvělou terapií je i tvůj blog, ve kterým píšeš spoustu věcí na zamyšlení. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Možná, že nocebo efekt není tolik mediálně známý právě proto, aby si ho lidé nevsugerovali, když působí negativním směrem. Síla myšlenek je ovšem úžasná. Zvláštní mi však přijde to, že placebo či nocebo efekt funguje jen u někoho. Jako by část lidí třeba tomuto efektu nevěřila, a tudíž pro ně zcela přestal platit. I tak by to ale bylo zajímavé, protože by to jen dokázalo to, že skutečné se pro nás stává pouze to, čemu dokážeme uvěřit.
      Děkuji za milou zpětnou vazbu, která mě vždy potěší. Zdraví Jerry :-)

      Vymazat

Děkuji za komentář, vážím si Vaší zpětné vazby.