pátek 27. září 2019


V dnešním článku bych se zaměřil na jednu z těch nejsložitějších filozofických otázek všech dob. Každý z nás si pravděpodobně nejméně jednou položil otázku ohledně smyslu života. Můžeme se ptát obecně na smysl všeho, co se děje, nebo se zajímat o to, jaký smysl má náš vlastní život. Proč tu jsme a co tu máme udělat? Obvykle o životě začneme přemýšlet ve chvíli, kdy jsme smutní nebo se cítíme pod nátlakem. Život sám nás ale očividně nabádá, abychom jeho smysl hledali, a možná že smyslem života je najít právě smysl života.

Jaký je smysl života?

středa 25. září 2019


Francouzský spisovatel a psycholog Laurent Gounelle vám dokáže nabídnout zprostředkovanou terapii, aniž byste si toho byli vědomi. Jak se píše vzadu na české obálce nakladatelství Rybka Publishers, po přečtení Muže, který chtěl být šťastný máte pocit, že můžete vzít život do svých rukou. Nenáročné čtení, které je situováno do prostředí Bali mě, dá se říct, zahřálo u srdce. Je totiž milé číst zase jednou knihu, která životní filozofii předkládá formou milého příběhu.

Laurent Gounelle: Muž, který chtěl být šťastný aneb kniha o terapii na Bali

pondělí 23. září 2019


S posmutnělým výrazem se dívám z okna, těžké nadýchané mraky zatemňují oblohu, ekologické kabátky všech stromů začínají měnit svoje barvy, vítr unáší jejich listí kamsi do dáli a mně přijde, že další léto uteklo zase neskutečně rychle a já si ho vlastně nikterak neužil. Každým rokem se těším na léto, až svléknu všechny ty nánosy oblečení, až budu cestovat, až bude můj výraz vypadat jako výrazy lidí z fotobank a Instagramů. Pravdou je, že někdy se za těmi letními úsměvy skrývají tajemné ideje, které nevidíme.

Konec léta není podzim života

neděle 22. září 2019


O tom, že tělo a mysl nejsou oddělené nádoby, už asi jen málokdo pochybuje. Možná si však neuvědomujeme, že každé naše přesvědčení může mít vliv nejen na naše tělo, ale také na celkovou spokojenost v našem životě. V oblasti zdraví se klade stále větší důraz na psychosomatiku a na to, že si do života přitahujeme nejen nemoci, ale také určitý typ událostí.

Placebo a nocebo efekt aneb jak mysl řídí naše těla i životy

úterý 17. září 2019


Ať se klidně zařadím mezi nominanty Bludného balvanu, ale chtěl jsem říct, že opravdu nevěřím evoluční teorii Charlese Darwina. Rád se před spaním dívám na dokumenty o vesmíru, o všech těch kouzlech života a světa kolem nás, ale jak se dopotácí vypravěč s kamenným výrazem k tomu, že lidé se vyvinuli za pomocí nahodilých genetických mutací z opic a opice kdoví z čeho, musím jen kroutit hlavou. Naše těla prý vznikla z malých organismů, z vajec se stávali slepice, ze slepic vejce, z ryb chameleoni, mikroorganismu vyrašilo oko, ucho, pusa a nos, aby viděla, slyšela, chutnala a cítila, že tady zkrátka něco nehraje. Článek vkládám do osobní rubriky, protože nejde o žádnou analýzu, jen subjektivní pohled.

Proč nevěřím Darwinovi a jeho evoluční teorii

čtvrtek 12. září 2019


Existuje duše, a pokud ano, co to vlastně je? Tuhle otázku si asi pokládal každý, kdo stejně jako já nechce uvěřit, že jsme jen chodící maso, krev a kost ovládaná nespočetnými chemickými reakcemi. Třeba jsme jako lidé příliš sebestřední, když doufáme, že je v nás něco víc, ale faktem je, že celý náš život se neodehrává (pouze) v materiálním světě, je vystavěn na abstraktních záležitostech, emocích, myšlenkách a neprozkoumaném duchovním aspektu. Vzdor všem argumentům, které nahrávají materialistům, se nám stále nepodařilo vyskalpelovat myšlenku z mozku, skutečně porozumět funkci abstrakce ani jsme nezjistili, co se s tím vším stane po smrti. Není tedy naše duše synonymem pro nemateriální svět, který stejně nějak vnímáme?

Existuje duše a jak funguje?