čtvrtek 28. března 2019


Vydat někdy knihu byl vždycky jeden z mých největších snů. Už jako malý capart, kdy jsem psal své katastrofální prvotiny, jsem si představoval, jaké by to bylo, kdybych se jednou stal oficiálně spisovatelem. Zatímco spoustě lidem jejich dětské sny tak dlouho nevydrží, mě se drží dodnes. Když jsem vytvářel blog Jerryho Writera, jedním z hlavních cílů bylo zviditelnit se a najít toho správného nakladatele pro moji knihu Lovec hledá odpovědi, a pokud by to vyšlo, třeba i pro ty ostatní knihy. Věřte mi, že takové hledání je plné překážek a především čekání, ale možná jsem si potřeboval počkat, aby moje tvorba dozrála a mohla se předat dál. Je to vlastně vždycky lepší než šití horkou jehlou.

Jak jsem našel nakladatele pro svou knihu

sobota 16. března 2019


Spisovatelé, umělci a další tvůrci někdy tápou v oblasti autorských práv, ve skutečnosti jde ale celkem o jednoduchou záležitost. Vlastně si dodnes pamatuji, že jsem měl sám obavy ohledně autorství – co když někdo moje dílo ukradne? Co když ho někdo obšlehne? Co když někdo čmajzne moje "geniální" spisovatelské nápady?! Pokud jako začínající autor vyžadujete zpětnou vazbu – a že byste ji vyžadovat měli – jsou tohle otázky, které vám dělají vrásky zbytečně.

Copyright: Psaní knihy a autorská práva

sobota 9. března 2019


Tu noc jsem si uvědomil něco zásadního, přestože některé poznatky nepopíšu, byť bych byl sebevíce básnicky vychytralý. Bál jsem se všech stínů, co se tvarovaly z nejrůznějších předmětů v pokoji, a ve tmě jsem viděl zjevení, která na mě dozajista číhala z přebujelé představivosti. Dřevěný nábytek tehdy praskal více než kdykoliv jindy, podlaha vrzala, jako by někdo zahrál na rozladěné housličky nebo drápal špičatým nehtem po plechu, do toho občas zabouchalo topení, aby mě šibalsky polekalo. A uprostřed obklopení kvílivého zla jsem ležel na posteli a bál se pohnout, ztuhlý jako mumie a svázaný v bandáži jménem pavor nocturnus – noční běs.

Jak jsem se našel v tichosti a tmě

pondělí 4. března 2019


Ani jsem si nevšiml, jak ten čas chvátá. Jsou to už 2 roky, co jsem spustil svůj blog, a za tu dobu se zase pořádně rozrostl. Chtěl bych vám proto ze srdce poděkovat za podporu, kterou mi dodáváte tím, že opravdu čtete moje knihy a články, píšete mi úžasné zprávy a komentáře, rozrůstáte se na všemožných sociálních sítích a vlastně jste tou nejlepší komunitou, jakou si může autor přát. Přikládám nějaké statistiky a čísla, která samozřejmě nejsou tak důležitá jako váš skutečný zájem, přesto se na ně rád dívám a nestačím se divit, že jich už je tolik.

Dva roky jako Jerry Writer