neděle 30. září 2018


Kniha Jako zabít ptáčka od americké spisovatelky Harper Lee je považovaná za klasiku v oblasti společenských románů a je navíc ověnčena Pulitzerovou cenou. Už stylistická stránka knihy dokáže přesvědčit, že je cena zasloužená. Hra s detaily, propracované dialogy, uvěřitelné postavy a celková realističnost dělá z téhle sociální kritiky něco výjimečného.

Harper Lee: Jako zabít ptáčka není jen o rasismu

pátek 28. září 2018


Někdy se stává, že hodnotíme páry kolem sebe. V našich hlavách pronášíme ty nejpodivnější soudy. Jak spolu mohou někteří být, když jsou každý jiný? Proč spolu jsou lidé, kteří se hádají? Anebo: těmhle to spolu sluší, ti se vůbec nehádají, takový vztah je výhra. Vždycky když se zamýšlím nad vztahy, dojdu nakonec k tomu, že je nelze nijak zobecňovat. Ve společnosti možná převládá názor, že dobré vztahy jsou vlastně jednoduché, zatímco složité vztahy by možná ani neměly existovat. Je to podle mě škoda, protože podle takového měřítka by nejspíš neměl existovat žádný vztah.

O hádkách a názorových střetech

pátek 14. září 2018


Jednou za čas nás v životě přepadne nějaká zkouška. Skáčeme přes menší či větší překážky a jsme buď veselí, že se nám ji podařilo zdolat, nebo upadneme do hlubokého zklamání, protože jsme něco nezvládli. A někdy můžeme být skleslí už jen z toho, že něco ani nezkusíme – když nás svírá strach zvaný "co by kdyby".

Životní zkoušky aneb když všechno z rukou padá

čtvrtek 6. září 2018


Ještě stále se najdou jedinci, kteří dokážou uvěřit všemu, co se šustne v televizi, stejně jako když lidé v minulosti hltali každé slovo, které pronesl řečník v kostele. Rádi získáváme informace zprostředkovaně a už si ani neuvědomujeme, že se stala média něčím, co vlastně začalo tvořit naši sociální realitu. Nezáleží na tom, jestli čteme, posloucháme nebo něco sledujeme – média nám předhazují, o čem máme přemýšlet a neustále nás utvrzují v nějaké vykonstruované ideologii.

Žijeme v mediální iluzi aneb všechno je sociální konstrukt