úterý 31. července 2018


Pokud je nějaká oblast našeho života plná deziluzí, pak jde zpravidla o naši práci. Stačí si poslechnout ty naivní dětské hlásky, které plánují být astronauty, lékaři, právníky, architekty, vysoce ceněnými umělci, renomovanými vědci nebo popeláři – což se zdá být nejreálnější, ale stejně to není pro každého. Snažíme se vzdělávat, aby z nás něco bylo. Honíme se za praxí. Získáváme tituly. Přesvědčujeme ostatní o našich dovednostech. Jsme žraloci, co musejí ukázat svoje zubiska.

Hledání životní práce

středa 25. července 2018


Zprvu jsem plánoval, že můj blog bude apolitický, ale nějak vnitřně tuším, že se mezi mými čtenáři pohybují stejně smýšlející lidé, a tak považuji za jakousi občanskou povinnost některé politické principy sesumírovat. Věřím, že nejsem sám, komu není lhostejné dívat se na to, jak se komunisté vrací k moci, jak u nás vítězí populismus nebo jak tolik lidí obdivuje usvědčené lháře.

Jak se stavím k politice

úterý 17. července 2018


Když už přestanu přemýšlet depresivně, objeví se další monstrum, které mě pronásleduje ve vlastní hlavě – tentokrát je to sociální fobie. Ta de facto způsobuje, že běžné záležitosti, které ostatním nedělají problémy, jsou pro mě stresující, protože se týkají interakce s ostatními lidmi. Před tou nelze nikam utéci, takže se musíte často dost přemáhat a porážet všemožné vnitřní démony.

Život se sociální fobií

neděle 15. července 2018


Ohlédnu-li se zpětně na desítky verzí svých rukopisů, musím se pousmát nad svým dřívějším přesvědčením, že se mi je někdy povede vyšperkovat ke krystalické dokonalosti. Ne že bych byl s konečným dílem vždy vyloženě nespokojený, ale nikdy nejsem zcela spokojený. Jako by pořád bylo co rozvětvovat, opravovat, upřesňovat a vypilovávat. Nadbytečnými zásahy se ale rukopis vylepšit nemusí, kolikrát je to spíše na škodu.

Jak vylepšit svůj rukopis

pondělí 9. července 2018


Když hovořím o spisovatelské misi, představuji si dlouhou cestu, která vzniká za nějakým blahosklonným záměrem. Jde o jakýsi smysl všeho, co jsem za celý život napsal. Na konci této cesty se vytyčuje konkrétní cíl – může to být nalezení nakladatelství, které je ochotno vydat knihu, sesbírání dostatečného množství peněz na samonáklad nebo jen předat čtenářům nějaké poselství. Řekl bych, že spousta začínajících umělců se vydává na tu stejnou misi, a je nás pak tolik, že se ztrácíme v davu.

Spisovatelská mise je o předávání životních zkušeností

čtvrtek 5. července 2018


Někdy se můžeme snažit, jak chceme, ale nakonec napíšeme něco, co by vlastně nemělo spatřit světlo světa. V hlavě máte dokonalý příběh, zápletku, všechno dokonale pasuje, ovšem když si to po sobě nakonec přečtete, zježí se vám vlasy na hlavě, až vypadáte jako dikobraz. Ještě zrádnější je, když se nacházíte v jakési psací euforii a pořád vám to připadá povedené, dokud se k tomu nevrátíte znovu po pár dnech, týdnech či letech. Je to stejné jako si číst staré zprávy na messengeru – raději nedělat. V dnešním článku bych se rád zaměřil na nepovedené psaní.

O nepovedeném psaní v deseti bodech

pondělí 2. července 2018


Když jsem zakládal blog Jerryho Writera, mojí motivací nebyla pouze láska k psaní, přestože jsem si jistý, že bez tohoto základního elementu by žádný blog dlouho nevydržel. V dnešní době musí každý začínající autor bojovat o pozornost a snažit se o nějakou propagaci či marketing. V mém případě sice nic neprodávám, ale snažím se získávat nové čtenáře pro své knihy a případně přilákat zraky některého nakladatelství. Blog, sociální sítě a obsahový marketing ke mně za dobu fungování přivábily stovky nových čtenářů a úžasných osobností, s nimiž dorazila i přínosná zpětná vazba.

Blogování jako součást PR a obsahového marketingu