pondělí 14. května 2018

Patti Smith: Když slavná hudebnice napíše knihu o své lásce s homosexuálním umělcem


Abych vám doporučil životopisnou knihu, musí se jednat o skutečně silný příběh. Patti Smith již dlouho obdivuji jako hudebnici. Její hlas, který bych nazval něčím jako elektrickou a tíživou melancholií, vás dokáže donutit k zamyšlení. A co teprve, když autorka napíše knihu o tom, proč jsou vlastně její texty protkány oním trýznivým symbolismem!

Patti Smith určitě znáte


Patti Smith patří se svým melancholickým rockem mezi největší muzikální průkopníky v USA. Americká textařka, spisovatelka i básnířka se narodila 30. prosince 1946 v Illinois, ale její život je ovlivněn především atmosférou New Yorku šedesátých a sedmdesátých let. Pokud znáte hity jako "Because the Night", "Gloria" nebo "Dancing Barefoot" (kdy spolupracovala také se svým hudebním kolegou české národnosti Ivanem Králem), pravděpodobně vám teď začnou hrát v hlavě.

Zásadní zlom mělo pro Patti Smith léto 1967, kdy si jednoduše sbalila věci a odjela do New Yorku, aby se stala nejprve básnířkou, a poté celosvětově uznávanou umělkyní. Příběh holky, která si splnila americký sen. Po boku excentrického fotografa Roberta Mapplethorpa.

Jsou to jen děti


Životopisná kniha Just Kids vypráví o době, kdy žila Patti Smith v New Yorku. Nejde tedy pouze o obraz jejího života, ale o celkový popis tehdejší atmosféry, která byla protkána nejen uměleckým undergroundem, ale také drogami, sexem, výstředností a chudobou. Dívka, která v mládí nechtěně otěhotněla nebo kradla, snila svůj sen o velké slávě. Ve chvíli, kdy se Patti loudala hladová městem, narazila na umělce svého života. Kluka, který se prodával na ulici, aby mohl zaplatit nájem v hotelu Chelsea, kde později bydleli a v objetí usínali.

Hotel Chelsea není ledajaké místo, psaly se v něm umělecké dějiny. Na 23. ulici mezi sedmou a osmou avenue se zdržovali také Bob Dylan, Allen Gingsberg, Leonard Cohem, Janis Joplin nebo John Cale. Patti se tam seznámila se spoustou uměleckých přístupů, ale také s jakýmsi podivným uměleckým šílenstvím. Není divu, že během jejího příběhu její sousedé umírali v útrapách svého rozbouřeného mládí. Ona ani Robert rozhodně nepatřili mezi klasické umělce – v jejich díle se objevovala pornografie, sado maso, násilí, surrealistické kompozice i zážitky z drogového opojení (které Patti nejdříve odmítala, ale pak sama přiznala, že u psaní některých textů vyzkoušela hašiš). 

Celý příběh se může zdát pro normálního čtenáře vzdálený. Scény, o nichž autorka píše, jsou vesměs jedinečné, a rozhodně nepatří do života běžného člověka. Základní životní filozofie, která mě u téhle knihy nadchla, se ovšem skrývá mezi řádky. Snahou knihy není šokovat, ani se o to Patti nijak nepokouší. Po chvíli zjistíte, že to, co syrově popisuje, je zkrátka realita – takovou, jakou zažila. Hlavním motivem je přeci jen hluboký cit mezi dvěma zdánlivě nezapadajícími články, neboť Robertova sexualita byla převážně homosexuální. Přesto se tito dva lidé milovali.

Neznámá žena píše o člověku, bez kterého by se zaručeně nestala onou slavnou Patti Smith. Robert jí ukázal taje uměleckého života, postupně se z neznámých dětí probojovali do silné pozice v uznávané komunitě, aby si pak na konci pokládali otázku, zda jim umění náhodou nezničilo celý život. Pokud znáte tuto novodobou historii, možná víte, jak to s nimi nakonec dopadlo.

Zakončení tohohle příběhu je skutečně silné a dotýká se existenciálních témat, nad kterými by člověk zřejmě jindy nepřemýšlel. Možná i proto kniha získala v roce 2010 ocenění National Book Award, což je nejrenomovanější literární cena v USA po ceně Pulitzerově.

0 komentářů:

Okomentovat

Děkuji za komentář, vážím si Vaší zpětné vazby.