úterý 10. dubna 2018

Barnumův efekt aneb když slyšíme jen to, co slyšet chceme

2

Obvykle se snažím svými články čtenáře povzbuzovat nebo různě motivovat, v tom dnešním bych ale raději nabádal ke skepsi. Samotný skepticismus vychází z filozofické koncepce, že není možné, abychom poznali objektivní realitu. Jinak řečeno, že ať se snažíme sebevíc, na pravdu stejně nikdy nepřijdeme, protože svět zprostředkováváme skrz naše vlastní vnímání. Dřív jsem se na tenhle názor díval jako na lhostejnost ke všemu, protože mi to připadalo jako nabádání k tomu, že nemá smysl věřit ničemu, ale být skeptický spíše znamená kriticky myslet.

Vidíte svět optimisticky, nebo pesimisticky?


Naše víra je otázkou naší volby, z čehož vychází, že obvykle věříme tomu, čemu věřit chceme. Existují samozřejmě okolnosti, kdy realitu vnímáme spíše negativně, závisí to nejspíš prostě na tom, jestli jsme optimisté nebo pesimisté. Někdo se dívá na svět jako na místo plné příležitostí, a jinému život neustále podkopává nohy. 

Určitě jste ale někdy narazili na někoho, kdo prohlašuje, že je realista. Když se nad tím zamyslíme, je to opravdová hloupost, neboť by tím sám o sobě člověk prozrazoval, že dokáže posoudit všechno objektivně a nejlépe, zkrátka reálně tak, jak se věci mají. Pokud nejste natolik arogantní, že byste si tohle o sobě mysleli, pak vám musí dojít, že na světě není nikdo, kdo ví všechno a dokáže tedy všechno posuzovat neutrálně.

Nevěřte lidem, kteří tvrdí, že jsou realisté, jednoduše proto, že nic takového neexistuje. 

Můžeme samozřejmě popisovat to, co se děje, prezentovat nějaké názory s tím, že to jsou pouhé názory, ale stejně dáváme do všeho minimálně část své stylizace – jde o způsob, jak věci prezentujeme, jak k nim přistupujeme a jak je rozvíjíme.

Barnumův efekt


Konečně se dostáváme k onomu Barnumově efektu, se kterým předchozí odstavec velice souvisí. Barnumův efekt (někdy se mu také říká Forerův efekt) je psychologický fenomén, kdy člověk vnímá především to, co vnímat chce. Platí to především v případě, kdy člověk přijímá obecné řeči jako konkrétní. Vezměme si příklad z horoskopů – v naší populaci stále mnoho lidí věří na horoskopy a astrologická znamení. Je ovšem vědecky prokázáno, že něco takového zkrátka neexistuje.

Barnum byl majitel cirkusů, který se nestyděl za to, že s lidmi dokáže psychicky manipulovat. Náš svět je plný takových Barnumů.

Síla horoskopů tkví v Barnumově efektu. Většina lidí si myslí, že je nadprůměrná, což je statistický nesmysl. Většina horoskopů s tím ovšem dokáže pracovat, protože lidé rádi uvěří tomu, že je jim něco šité na míru. Když to však podrobíme vědeckému zkoumání, zjistíme, že když Forer v roce 1948 zadal 50 lidem stejný astrologický posudek, drtivá většina se s ním naprosto ztotožnila.

Pokud si zajdete k tzv. věštci nebo jasnovidci, nakuká vám hory doly. Nepracuje však s magickou koulí, kartami nebo hvězdami, ale s vaší energií. Když říkám "vaše energie", samo o sobě to zní esotericky, ale myslím tím především vaši osobnost a to, co z ní vyzařuje. Z mimiky můžeme rozeznat emoce, z proslovů vaše přání nebo obavy, se kterými daný věštec pracuje a zobecňuje je na takovou úroveň, že to sice vypadá, jako by mluvil k vám, ale mohl by tak mluvit ke každému.

Selektivní myšlení aneb vybíráme jen to, co chceme


Je prokázáno, že v médiích vyhledáváme to, co číst chceme, což je na první pohled logické, ale to neznamená, že to je správné. Lidé mají určitý názor a chtějí si neustále dokazovat jeho správnost, místo aby ho podrobily kritickému myšlení nebo vyslechli druhou stranu. Slyšíme jen to, co slyšet chceme. Čteme jen to, co chceme číst. Vidíme jen to, co chceme vidět. 

Vyhledáváme jen to, co chceme najít. To znamená, že smýšlíme selektivně.

Všemu navíc pomáhá personalizace obsahu na internetu. Google, Facebook a jim podobné organizace nenabízejí to, co vidí všichni, ale jen to, co podle nich vidět chcete. Okrádáte se tak o celé spektrum informací, což znamená, že získáváte jen ty informace, které vám vyhovují. Bez ohledu na to, zda jsou pravdivé, ověřené nebo reálné.

Řekněme tedy, že někdo rád čte horoskopy. Uváže se do sociální bubliny horoskopů a všechna tato esoterická témata mu budou vyskakovat všude kolem něj, až je začne brát jako naprostou samozřejmost v jeho životě. Jeden proud, jeden směr, protože tenhle člověk nechce slyšet jiný názor. Líbí se mu ta představa světa, kterou si personalizoval.

Proč je tohle problém


V dnešní době se setkáváme s nedůvěrou téměř ke všemu, proto se místo informací upřednostňuje hlavně zábava. Když to není zábavné, obvykle nás to nezajímá. Bohužel, nezábavné věci obvykle bývají ty podstatné. Žijeme ve svých zmanipulovaných světech, ve svém Barnumově efektu, nevnímáme celek, ale jen tu část, která se nám líbí. Vytváříme svět plný líbivých věcí a zapomínáme na to, že svět není jen o tom hezkém.

Barnumův efekt, který přesvědčuje ostatní o jejich schopnostech a nadprůměrnosti, se uplatňuje především na jedince, kteří jsou nejistí a potřebují hledat určitou naději. Ale to, že slyšíme hlavně to, co slyšet chceme, už platí pro mnohem větší sortu lidí. Proto se na konci tohoto článku vracím zase na začátek ke skepticismu.

Být skeptický neznamená nemít víru nebo důvěru v nic. Jde spíše o to, že si uvědomujeme, že naše víra je pouze naše víra. Jde možná o nedůvěřivý postoj, ale člověk by skutečně měl být nedůvěřivý, aby se nenechal zmanipulovat. Je totiž hezké slyšet, jak jsme dokonalí nebo jak nějaký politik vyřeší všechny problémy světa, ale nic takového není pravda. Pravda je nakonec hodně subjektivní záležitost, proto je na světě tolik hádek a nedorozumění.

Zajímáte se o podobné myšlenky? Rádi přemýšlíte o světě či manipulaci? Přečtěte si také mé romány Lovec hledá odpovědi nebo Životy na skok.
Author Image

Kdo je Jerry Writer
Toulám se světem médií, tvůrčího psaní, sociálních sítí, literatury a životní filozofie. V životě je pro mě důležitá kreativní činnost, při které mohu svobodně realizovat své nápady a předávat inspiraci nebo druhé motivovat.

2 komentáře:

  1. Je pravda, že si člověk vybírá to, co chce, vidí to, co chce a k různým věcem je skeptický. Vědci věří tomu, že vše se dá vysvětlit vědecky, nevěří na nadpřirozeno, naopak jsou lidé, kteří na nadpřirozeno věří a stojí si za tím, většinou takoví lidé se přiklání k náboženství. Vznikají vlastně skupiny lidí, které si za něčím stojí a svou pravdu dost často vnucují ostatním a na těch lidech, které do žádné skupinky nepatří záleží, komu uvěří, nebo také nemusí uvěřit nikomu, mávnout nad tím rukou a udělat si svůj názor na základě toho, co sám zažívá. Protože pak kde je ta pravda, mají pravdu vědci, nebo věřící lidé.
    To mě jen tak napadl takový případ, chtěla jsme tím říci, že není divu, že spousta lidí si vytváří své pravdy, protože nechtějí věřit něčemu, o čem nemají důkaz.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zajímavé je také zamyslet se někdy nad věcmi, které byly nemyslitelné třeba před sto lety. Jak byli lidé skeptičtí vůči jakékoli nové technologii, která je dnes součástí našeho běžného dne v obrovském měřítku.
      Věřit ve změny a v něco úplně nového je tak trochu záležitost odvahy. Hodně lidí se prostě smíří s tím, co je, a tomu věří, protože je to tak pohodlné, nedívají se za obzor, což souvisí i s oním nekritickým myšlením v médiích.
      Děkuji za komentář, zdraví Jerry!

      Vymazat