středa 14. března 2018

Stephen Hawking: Geniální vědec, který se díval na hvězdy


Je o mě známo, že miluju vesmír a dokážu se dívat klidně celou noc na hvězdy. Je to jeden z důvodů, proč mě dnes zasáhla zpráva o úmrtí Stephena Hawkinga, jednoho z nejznámějších fyziků, který dokázal vzbudit zájem mnoha lidí v oboru kosmologie. Člověk, který se stal jedním z nejznámějších vědců na této planetě. Nejsem rozhodně žádný fyzik, který by rozuměl všem jeho teoriím, ale vím, že Stephen Hawking měl neutuchající fantazii, obrovský zápal do života a miloval vesmír. Proto se v dnešním tak trochu spontánním článku zaměřím především na jeho životní filozofii vycházející také z některých jeho knih určených spíše laikům.

Kdo vlastně byl Stephen Hawking


Geniální vědec, který se narodil 8. ledna 1942 v Oxfordu, se za svého života vypořádal s obdivuhodnými věcmi, vzniklo o něm hned několik úspěšných filmů a dokumentů, nejznamějším snímkem je ten z roku 2014 Teorie všeho. Původně po něm otec chtěl, aby se věnoval lékařství, ale Stephen měl v hlavě vždy především matematiku a fyziku, dokud se mu nesplnilo přání a nezačal studovat kosmologii na univerzitě v Cambridge.

Jeho životní příběh byl spojen s nemocí zvanou amyotrofická laterární skleróza, která napadá nervovou soustavu a kvůli níž musel od roku 1968 strávit zbytek života na vozíčku. Jeho intelektuální dovednosti to naštěstí nijak nenarušilo, ještě si z toho kolikrát dělal legraci – podle něj stinná stránka toho, že je celebritou, je ta, že nestačí, aby si vzal sluneční brýle, aby ho nikdo nepoznal. Podle vyjádření lékařů neměl žít déle než dva roky, přesto však fascinoval svět svými teoriemi až do roku 14. března 2018 a bude tomu tak i nadále.

Dílo a myšlenky Stephena Hawkinga


Stephen Hawking se v literatuře podílel na nespočtu publikací, uvádí se, že jich je více než 200. Mohlo by se zdát, že jsou to vesměs vše vědecká odborná díla, nicméně Hawking se snažil vědu podávat také stylem populárně naučným. Na takovém základě vznikla spousta dokumentů, které se nebojí sáhnout až na hranice naší představivosti.

Mezi jeho nejznámější díla patří Stručná historie času, Vesmír v kostce, Černé díry a budoucnost vesmíru, Povaha prostoru a času nebo Velkolepý plán. Některá jeho díla mají silný základ na ironii až sarkasmu, život by dle něj byl tragédií, kdyby nebyl vtipný. Stephen se objevil například i v komediálním sit-comu Teorie velkého třesku a dostal se tak do povědomí mladých diváků. Je autorem také knih o vesmíru pro děti a mládež. Vzbuzoval naději a zájem o vesmír v těch, kteří tyto dva aspekty ztráceli.

Bůh nejenže hraje v kostky. Někdy hází kostkami tam, kde nemohou být vidět. Chtěl jsem ukázat, že je možné způsob, jakým vznikl vesmír, určit pomocí fyzikálních zákonů. V tom případě by nebylo nutné odvolávat se na Boha, abychom mohli rozhodnout, jak vesmír vzniknul. To nedokazuje, že neexistuje Bůh, pouze to, že Bůh není nutný.

Stephen Hawking nebyl nejspíš zcela spirituální člověk. Podle něj byla největším nepřítelem vědění iluze vědění. Jeho práce mu dávala největší smysl, bez ní by podle něj byl jeho život prázdný. A stejně tak věřil na opravdovou lásku. Pravil, že pokud budeme mít to štěstí a pravou lásku skutečně najdeme, měli bychom na to pamatovat a nikdy ji nezahodit.

Pro Stephena nebyly chyby něco, za co by se měl člověk stydět nebo o co by neměl usilovat. Bez chyb a nedokonalostí by totiž neexistoval vesmír, neexistovali bychom ani já, ani vy. Zároveň dodával naději, že ačkoliv se může zdát život jakkoli těžký, vždy v něm existuje něco, co v něm můžete dělat a uspět v tom. Pokud si stále stěžujeme, lidé na nás přestanou mít čas.

Tohle jsou přesně ty krásné myšlenky, kvůli kterým tohoto vědce obdivuji. Nezáleží na tom, jak moc velké měl IQ, on sám považoval ty, kteří se svým IQ chlubí za ztracence; důležitá byla v jeho životě moudrost všedního života, která ho posouvala dál a dovolila mu překonávat sebe samého. Inteligence je podle Hawkinga hlavně schopnost přizpůsobit se změně. O samotné smrti se ale moc optimisticky nevyjádřil. Jakýkoli posmrtný život je podle něj totiž spíše pohádkou pro ty, kteří se bojí tmy. On chtěl jen pochopit vesmír.

0 Comments:

Okomentovat

Děkuji za komentář, vážím si Vaší zpětné vazby.