středa 21. února 2018

Fáze milostného vztahu: Proč neexistuje láska na první pohled

6

Tíží mě svědomí, že jsem už delší dobu nenapsal nic o lásce. Dneska se o takovém tématu z filozofického hlediska moc nepíše, o lásce může akorát tak šeptat tichý mech. Přitom jsou milostné vztahy kořením našeho života, jen se v nich láska hledá čím dál tím hůře a její hlubší význam už moc lidí nezajímá, protože se považuje za klišé. Dostáváme se do doby, kdy je single život více komfortnější než budování nějakého vztahu. Stejně tak se dnes vztahy rychle navážou, vysají a nakonec kompletně vypouští. Lidé chtějí lásku okamžitou, možná si ji pletou s vášní vycházející ze sexu nebo s pocitem počátečního okouzlení, bohužel jsem přesvědčený o tom, že láska na první pohled neexistuje.


Fáze 1 – Touha a pobláznění


Všichni určitě známe pocit, kdy se na někoho nemůžeme vynadívat nebo bychom ho dokázali poslouchat celé hodiny. Je to pravděpodobně způsobeno nějakým zrádným přírodním zákonem nebo hrou hormonů, která měla už v pravěkých kořenech nabudit člověka k rozmnožování druhu. Ať už teoretizujeme o jakékoli příčině, zamilovanost je ve skutečnosti plná iluzí, jež ovšem nejsme schopni v daném okamžiku dešifrovat. Neustále civíme na mobil, jestli nám nepřišla zpráva. Prohlížíme všechny fotky. Stáváme se téměř stalkery, ale nic s tím nezmůžeme, protože naše nadledvinky začnou produkovat adrenalin.

Zamilovanost je jinak řečeno neracionální poblázněnost. Do někoho se zakoukáme a jsme plní toužení, a není třeba zatajovat, že je to především touha sexuální. V této fázi jsme totiž ochotni druhému člověku odpustit jakékoliv neduhy, zlozvyky nebo odlišné názory a zájmy. Jsme schopní zapomenout na všechno rozumové a vrháme se po hlavě do dobrodružství chaotických emocí, čehož můžeme později litovat.

Někteří lidé tak moc touží po vztahu, že se už v této fázi nazývají vzájemnými partnery. Utvrzují se o vzájemných kvalitách, protože mají pochybnosti sami o sobě. Všude vykřikují, jak jsou šťastní, ale obvykle to, co je nejvíce slyšet, je také pravděpodobně to, co brzy zmlkne. A někteří tento proces opakují stále dokola, protože nejsou schopní přenést se do druhé fáze. Ta ovšem může podle vědců nastat klidně až po dvou letech vztahu.
 

Fáze 2 – Poznávání


Zamilovanost ještě zcela neodezněla (ne že by někdy musela vyloženě navěky odeznít; může se různě probouzet), ale už se začínáme trochu zajímat o povahovou kompatibilitu s daným člověkem. Jsou samozřejmě i lidé, kteří se o to ani nezajímají a zůstávají ve fázi 1, ale nejspíš každý, kdo chce vztah posunout na vyšší level, se dříve nebo později zamýšlí nad tím, jestli to opravdu může fungovat, nebo jestli není lepší zůstat přáteli. Nebo se začít ignorovat, to je také častý jev.

Když se pomalu poznáváme, stejně se snažíme druhého člověka idealizovat, akorát si začínáme všímat některých jevů, které pro nás nejsou společné. Pokud nám ze začátku něco vadí, s největší pravděpodobností nám tato vlastnost bude postupem času vadit čím dál tím více. Už v této fázi je tedy dobré se zamyslet, zda jsme schopní tyto neduhy překousnout – každý má neduhy, nikdo není dokonalý, ale musíme rozpoznat, které neduhy jsou zanedbatelné a které jednoduše nepřekousneme.

Už v této fázi je nejlepší stanovit si hranice, za které nejste ochotní vstoupit. Může to být třeba přání, aby s vámi protějšek nemluvil vulgárně; aby vás vyslechl a neskákal do řeči; aby některé věci zůstaly mezi vámi nebo cokoliv jiného.

Poznávat se navzájem je neskutečně důležitá fáze, protože testuje naše společné zájmy a společné cíle. Je to test naší společné komunikace a také test toho, co jsme ochotni pro druhého udělat a obětovat. Ano, dostat vztah na vyšší úroveň vyžaduje oběť – ať se nesnaží do vztahu vstupovat ten, kdo nikdy neustupuje, není schopen kompromisů nebo respektovat odlišný názor. Nepřehlížejme problémy, řešme je. Protože neřešením problému jej akorát odsouváme na jindy.

Spousta lidí se v tomto směru nesnaží poznat druhého, málokdo totiž dokáže hovořit o skutečně hlubokých pocitech a plánech; o tom, co skutečně chce dělat se svým životem. Bohužel poznat někoho druhého lze pouze s onou filozofickou hloubkou, která je často velice intimní.
 

Fáze 3 – Stabilita a budování


Už o sobě víte i to, co byste možná raději nevěděli, a vlastně je to dobře. Možná jste chtěli dříve partnera či partnerku změnit, bojovali jste o moc nebo jste poznávali vzájemné reakce ve specifických situacích, důležité ale je, že spolu pořád chcete být. Protože vztahy nejsou tolik o tom, co vás rozděluje, ale o tom, co vás spojuje a co vás v nich dělá šťastnými.

Ve fázi opravdového budování vztahu už přijmete fakt, že lidé jsou rozdílní, že si nemohou vidět do hlavy a že některé vlastnosti k partnerovi jednoduše patří, aniž by bylo třeba je nějak měnit ke svému ideálu. Třetí fáze je fáze oddanosti a emocionální sounáležitosti. Od druhé fáze se liší tím, že vaše city již nejsou tolik podmíněné a vášeň nezmizí s novým problémem, ale jste ochotni společně vše vyřešit. Překážky váš vztah začnou spíše utužovat než rozdělovat, protože zjistíte, že jste je všechny překonali na společné cestě.
 

Fáze 4 – Láska


A to je důvod, proč neexistuje láska na první pohled. Láska se pozná až po dlouhých letech, když se ohlédnete zpět za svým životem a zjistíte, které okamžiky vašeho života byly ty nejkrásnější. Láska je hluboký cit, který by každý rád uspěchal, ale který se buduje pílí, trpělivostí, porozuměním, zkušenostmi, společnými zážitky, zájmy, překážkami, hádkami, usmiřováním, úctou a vším, co patří k plnohodnotnému vztahu, který není reflektován skrze růžové brýle a výkřiky na sociálních sítích. 

Zamilovanost je znak všech těch chemických hormonů, proto vás může pobláznit, i když už v nějakém vztahu jste. V takovém případě je ale vždy dobré srovnat si svůj žebříček hodnot. Není těžké propadnout vášni, ale vybudovat něco, co může mít smysl pro celý váš život, už je poměrně vzácné. Zamilovanost nikdy nevydrží věčně, protože se jednoho dne buď změní v lásku, nebo city vyhasnou.

Zajímáte se o podobné myšlenky? Rádi přemýšlíte o světě? Přečtěte si také mou knihu Lovec hledá odpovědi.
Author Image

Kdo je Jerry Writer
Toulám se světem médií, tvůrčího psaní, sociálních sítí, literatury a životní filozofie. V životě je pro mě důležitá kreativní činnost, při které mohu svobodně realizovat své nápady a předávat inspiraci nebo druhé motivovat.

6 komentářů:

  1. podobnou vec jsem slysela hoooodne davno. I kdyz je hlavni hrdinka ta nejkrasnejsi bytost na svete, hlavni hrdina se do ni nikdy nezamiluje, pokud spolu nejdriv neproziji nejake dobrodruzstvi. Bez toho by ji tak maximalne sexualne vyuzil a nechal. Ve filmech se toto bohuzel nedodrzuje, v knizkach nastesti vetsinou ano.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, hned mě napadla spousta amerických filmů i pohádek, kde to opravdu funguje, jak píšete – okamžitá láska na první pohled. Jen by mě třeba zajímalo, jak žila Sněhurka s princem poté, co ji probudil. A jestli se rozvedli nebo ne :D
      Děkuji za komentář, zdraví Jerry!

      Vymazat
  2. Jak píšete, na začátku je to zamilovanost, která právě postupem času přechází a pak záleží jen na těch dvou, jak to zvládnou, zda zůstanou přáteli, kteří se budou podporovat nebo nepřáteli, kteří na sebe budou házet vinu, hádat se atd.
    Láska je jen pojem, protože může být láska mateřská, přátelská, partnerská. láska ke sportu. Pod pojmem láska se dá představit hodně věcí. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, láska má tolik definic, kolik je na světě lidí, a možná i více :-) Tyhle fáze možná platí zejména pro vztahy, které jsou svým způsobem konzervativní – lidé spolu chtějí žít po boku nejlépe do konce života. Také to nemusí být vždy dobré, když se někdo striktně drží konzervativních zásad, ale na druhou stranu se dnes čím dál častěji setkávám se single lidmi; lidmi, co mají kamarády s výhodami, různé typy polyamorie (zajímavý námět na další článek!) a pro někoho už celkově monogamie poztrácí smysl. O tom, zda je to tak dobře nebo ne, už se dá polemizovat, ale osobně jsem zastánce loajálních dlouhodobých vztahů, v jiných případech podle mě může hrozit již jakási emoční otupělost, a ochuzovat se o pravou budovanou lásku, o níž píšu v tomto článku, by byla podle mě příliš velká oběť.
      Stejně jako píšete, nakonec vždy záleží na těch dvou, jak přijmou tu fázi po té bláznivé zamilovanosti. Děkuji za komentář, zdraví Jerry! :-)

      Vymazat
  3. Velkou roli hraje sobectvi, z obou stran,přespřílišná sebelaska, narušuje průchod lásky .

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, ono celkově sobectví asi nelze považovat za jakýkoli projev lásky, člověk se při něm sice zajímá jen sám o sebe, ale zároveň si tím škodí.

      Vymazat