čtvrtek 11. ledna 2018

Literární ceny: Jakou mají vypovídající hodnotu


V České republice máme několik významnějších literárních cen. Kdybych měl jmenovat ty nejznámější, budou to Magnesia Litera, Cena Jiřího Ortena (pro autory mladší 30 let), Literární cena Knižního klubu nebo Cena Jaroslava Seiferta. Samozřejmě je jich mnohem více, mnohé z nich jsou pojmenovány po slavných jménech české spisovatelské historie nebo se vážou na konkrétní nakladatelství. Dnes bych se chtěl zaměřit na to, jakou vypovídající hodnotu má, když někdo takovou cenu získá, a proč má či nemá smysl se literárními cenami vůbec zabývat.

Kdo vlastně vyhrává


Kdo z vás vlastně ví, kdo jakou cenu vyhrál? Vybíráte si autory podle toho, zda vyhráli nějakou cenu? Víte, jaké ceny vyhrál váš oblíbený autor? A soudíte autora podle jeho ocenění? Pokud na tyto otázky odpovídáte ano, troufám si říct, že jste celkem vzácným úkazem, který se pravděpodobně o literaturu zajímá v hlubším významu než průměrný čtenář.

Možná se sám zahanbím, když řeknu, že si nepamatuju, který spisovatel vyhrál byť tu nejznámější cenu. Už se mi totiž párkrát stalo, že mě ti přílišně oceňovaní autoři nijak nenadchli. To samozřejmě nic nevypovídá o tom, že by jejich díla byla nekvalitní, jako spíš to, že nemám dostatek trpělivosti nebo jsem od přírody skeptický.

Nevím, jakou přitažlivost má, že někdo vyhrál určitou cenu, ani zda se díky tomu stává spisovatelskou autoritou. Na literárních cenách je ale pro autory významné především to, že to pro ně může být vstupenka do vážných spisovatelských kruhů – je to něco jako získat titul za dokončené studium.

Jakou hodnotu mají literární ceny


Největší hodnotu mají bezpochyby literární ceny – ať si říká, kdo chce, co chce – v mediálním humbuku, propagaci a možná osobní radosti oceněného spisovatele. Co si budeme povídat, propagace je často důležitější než kvalita, zvláště co se týká prodejnosti knih. Právě proto je zcela logické, že na literárních cenách nakladatelství lpějí nebo jimi zlatým kroužkem ozdobují obálky svých knih.

Nevím, kdo všechno nějakou cenu dostal a koho minula. Mně na takových věcech skutečně nezáleží, a tím se nechci kasat, že nepotřebuji žádný filtr pro kvalitu, ani nechci nikomu vnucovat, že na těch cenách nezáleží. To by bylo ošklivé zejména k porotě, která tato díla vybírá, neboť to jsou většinou zkušení literáti, kteří už toho dost přečetli. Nicméně i tu porotu nakonec trochu shodím, protože nakonec je stejně všechno děsně subjektivní a nikdo nemůže vyloženě objektivně určit, jaká kniha si ocenění zaslouží, a jaká ne.

Takže se dostávám zase na začátek úvahy o tom, že je to všechno spíš marketingová záležitost, než záležitost garance kvality. Když se tedy podaří získat takovou cenu začínajícímu autorovi, otevře se mu brána k dalšímu vydávání. Jednoduše neupadne do zapomnění, protože se může tímto oceněním vychloubat – jako by se teprve potom stal "skutečným spisovatelem". Autor je povzbuzen finanční podporou a rovněž se o něm ví. Pro ty zbylé, již zavedené autory, ale možná taková cena hodnotu mít nemusí žádnou, leda by tím chtěli podpořit prodejnost nějaké nové knihy.

Úspěch měřený prodejem


Šlapeme zde na tenký let, protože měří-li se autorská kvalita prodejem, pak není divu, že se pulty hemží převážně knihami celebrit nebo prvoplánovými díly, které jednoduše jedou na vlnách posledních trendů. Literární cena tedy může působit jako prostředek celebritizace autora, aby se dostal mezi ně. Vesměs je to o zburcování médií, která tomu mohou přiložit význam celospolečenského dosahu a trochu ponížit ty, kteří třeba neví, kdo vyhrál poslední Magnesii Literu. (Kolik z vás teď začne googlit?)

Společně s prodejností vždy nastává otázka, zda je dílo i kvalitní. Rozumějte, kvalita je abstraktní pojem, který se opravdu složitě dokazuje. Proto musíte mít v záloze nějaký argument, něco fyzického, čím můžete tvrzení kvality podepřít. A co dokáže lépe podpořit argument, než literární cena a čísla prodejnosti? Ale já se stejně dále ptám, zda je toto objektivní posuzování kvality.

Pokusím se zmoudřit a pravit tohle: Co je opravdu větším důkazem úspěchu spisovatele, než že si někdo s důvěrou koupí jeho dílo a to dílo se mu jednoduše líbí, nebo ještě lépe, líbí se mu natolik, že se rozhodne si koupit od stejného autora dílo další? Ať to zní jakkoli pateticky, ze všeho nejlepší je, když má spisovatel skvělé čtenáře, kteří ho dokážou motivovat k dalšímu psaní. Haruki Murakami ve své úvaze o literárních cenách říká:

"Jakékoli ceny, medaile ani příznivé hodnocení nemají prakticky význam v porovnání se čtenářem, který věnuje peníze na nákup mé knihy."

Jak poznat vynikající dílo


Kdybych měl být v porotě literární ceny, asi bych se pořádně zapotil. Můžu mít sebevětší vzdělání v literární oblasti, ale mohu díky tomu soudit, které dílo je hodno určité ceny? Samozřejmě je nutné hledět na základní jazykové dovednosti, možná stylistickou obratnost autora nebo hloubku díla, ale i v tomto směru je konkurence značná.

Myslím, že vynikající dílo zhodnotí pouze čas. Proto nedávám na literární ceny. Literární ceny jsou skvělá marketingová záležitost, dokážou podnítit prodej a s největší pravděpodobností také najít kvalitní dílo i autora, nicméně nikdy vám nezaručí, že právě tahle kniha je určená pro vás a váš vkus. Literární cena vás nezná a vy neznáte faktory, na jejichž základě se vybírá. Víte jenom výsledek ohromné řady procesů a vyhodnocování, ve kterých byste zrovna vy mohli hodnotit úplně jinak.

Skutečně až po čase zjistíte, zda se někdo ke knize vrací. Dokonce uznávám, že i ta prodejnost nakonec může být známkou kvality, ovšem ne ve chvíli, kdy je cena udělena, ani ne ve chvíli, kdy kniha teprve vychází. Pozná se to po desítkách a desítkách let. Až čtenář přijde k pokladně a na tuhle starou knihu se zeptá prodavačky, která mu odpoví: "Ale jistě, máme ji tu." Díky Bohu za staré kvalitní knihy!

8 komentářů:

  1. Môj názor, čím viac cien kniha má, tým je nečitateľnejšia v každodennom živote. Nevravím, tieto ceny sú dôležité, aby sa pre "šľachtu" roztriedilo zrno od plevela, no pre nás, plebs, je to iba pár slov naviac, ktoré nám navravia, že kniha nie je vhodná do MHD a na dovolenku... ale budeme sa ňou prebíjať aj niekoľko dní, či mesiacov.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to je nás více, kdo to tak vidí. Možná kdyby se mi někdy nějakou cenu podařilo vyhrát, díval bych se na to jinak! I když, proč vlastně, samotná přízeň čtenářů je nakonec stejně to nejdůležitější. Děkuji za komentář, zdraví Jerry! :)

      Vymazat
  2. Literární ceny sleduji, ale oceněné knihy si přečtu, když mě zaujmou, což se stává málokdy. Ceny mají význam pro autory, jsou poplácáním po rameni za odvedenou práci. Na tom nevidím nic špatného, pokud to autorovi nevleze do hlavy. Ale pro čtenáře by literární cena neměla mít až moc velký význam.
    Á, Murakami, Spisovatel jako podnikání, že? :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Spisovatel jako povolání! Kniha jako stvořená také pro úvahy na zdejší blog. :-) Sám v té knize psal, že práce spisovatele je často demotivační v tom, že vás při psaní nikdo nepoplácá po rameni, i když jeden odstavec pilujete několik dní a nakonec to nikdo většinou neocení. Tak aspoň pár vyvolených pisálků něčeho takového dosáhne, ostatní se musí spokojit s oceněním své vlastní práce, s vlastní sebedůvěrou a přízní čtenářů, což je ve výsledku asi hnací motor pro samotné psaní. :-)

      Vymazat
  3. Myslím, že minimálně Magnesia Litera je dost známá cena, podle které se někteří čtenáři rozhodují, co si přečíst. Pro mě tohle ocenění znamená určitě alespoň to, že by daný autor stál za zvážení. Jinak se orientuju podle doporučení spolužáků a podle recenzí. Tím ale nemyslím recenze od knižních blogerů, kteří většinou hodnotí a chválí to nejprůměrnější z průměrného, spíš dám třeba na recenzi v Hostu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Magnesia Litera je u nás určitě ta nejznámější cena, uvidíme po čase, zda se oceněné tituly zachovají v pamětech. Já miluju pocit, když narazím na nějakou méně známou, třeba i neoceněnou knihu, která mě něčím dlouhodobě zasáhne. Nejednou se mi i stalo, že mě zasáhla kniha, která byla kritiky docela strhána, proto už se těmi cenami moc nezajímám. Na druhou stranu, pokud si autor oceněného díla skutečně získá nějaké nové věrné čtenáře, je to jen pro dobrou věc.
      Děkuji za komentář, zdraví Jerry!

      Vymazat
  4. Naprosto souhlasím, že kvalita knihy (a obecně uměleckého díla) se pozná s časem, většinou v rámci desítek a nebojím s eříct stovek let. Kvalitní kniha má přesah, je čtivá, ale zároveň nás zasahuje někde hlouběji, ať v rovině osobní nebo ve společenské. Není to laciné čtivo. I lacinější čtiva se učí na školách a já si mnohdy říkám, proč mělo zrovna toto dílo takové štěstí a stalo se standartem, ale to jen díky tomu, že ve své podobě frašky dokázalo krásně vystihnout dobu. Pokud si taková kniha najde ale čtenáře i dnes, přestože máme jinou dobu, znamená to, že je zde nějaký společný jmenovatel a ocenění si zaslouží. Odborníci jsou vzděláváni aby právě tyto hodnoty poznávaly, aby odtušily, co má přesah i do budoucnosti a má potenciál se uchytit. autor může v budoucnosti zajít, ale dají mu naději, aby se rozvinul. Hodnotu knihy jinak objevuje každý sám v sobě.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak pod tenhle krásně shrnující komentář bych se podepsal. No, jen jsem zvědavý, která díla se budou učit po nás o této době, a zda vůbec existuje nějaké dílo, které by skvěle reflektovalo tak hekticky měnící se dobu, kterou tu dnes máme. Tedy samozřejmě v případě, jestli bude v budoucnosti ještě vůbec zájem o knihy, ale pevně věřím, že ano.
      Děkuji za výstižný komentář, zdraví Jerry!

      Vymazat

Děkuji za komentář, vážím si Vaší zpětné vazby.