čtvrtek 30. listopadu 2017


Už delší dobu jsem nepřišel se žádným knižním doporučením, proto je na čase to napravit a seznámit vás s knihou, kterou jsem četl při mých dlouhých cestách v pražském metru. Možná už tuhle knihu znáte, protože byla také úspěšně zfilmovaná, ale já se zaměřím jen na ono literární dílo, které mě zaujalo originálním pojetím. Takovým, které jsem ještě v žádné jiné knize nečetl, a tak by to mělo být!

Markus Zusak: Příběh Zlodějky knih psaný samotnou smrtí

úterý 28. listopadu 2017


Můj vnitřní boj přišel tiše a plíživě. Je to už dlouhá doba, co jsem se s ní seznámil. Možná jsme se znali už odnepaměti, jen se někde tiše skrývala, aby mě pak mohla pozdravit a já byl úplně nepřipravený. Když jsem byl ještě dítě, tak jsem si své věrné společnice ještě nevšímal, v hlavě jsem měl jiné věci, než se tam usadila ona. Dalo by se říct, že jsem nemusel řešit nic důležitého a byl jsem šťastný. S ní se to ale změnilo.

Vzkaz pro mou depresi

čtvrtek 23. listopadu 2017


Jedním z důvodů, proč jsem se dal na psaní, je i ten, že psát umím lépe než mluvit. Souvisí to také s mojí introvertní povahou a tedy i trémou, která mě pohlcuje pokaždé, když mám mluvit nahlas před velkou skupinou lidí. Bohužel mi časem došlo, že bez umění prezentovat před širší veřejnosti to člověk moc daleko nedotáhne, protože jednoduše není slyšet. Je schovaný za písmenky nebo za čímkoliv jiným, odkud si pozornost nezíská. Co tedy dělat, když je pro nás veřejná prezentace utrpením?

Umění prezentovat: Jak mluvit na veřejnosti

úterý 21. listopadu 2017


Pokud jste ve svém životě zažili něco pozoruhodného, možná vás někdy napadlo, že by se z toho dala napsat kniha. Epickým žánrem, který slouží k sepsání pamětí vlastního života, se říká právě autobiografie (auton = vlastní; bios = život; grafein = psát). Na první pohled se může autobiografie jevit jako jednoduchý žánr, který by měl zvládnout každý, kdo jednoduše dokáže vyprávět o tom, co prožil, nicméně i pro autobiografii platí minimálně základní stejná pravidla psaní jako pro jakoukoliv jinou knihu. 

Jak se píše autobiografie

neděle 19. listopadu 2017


Sny jsou záhadné. Nejednou se mi stalo, že se nějaký z mých snů stal inspirací pro mé psaní. Obvykle mám velmi lehký spánek, dokáže mě vzbudit i tikot hodin, ale když už pořádně zaberu a něco se mi opravdu zdá, pak už to stojí za to. Moje sny jsou velice živé, často jsou dokonce tak abstraktní a neuchopitelné, že si říkám, že nemohly vzniknout v mé hlavě. Zdálo se mi o místech, na kterých jsem nikdy nebyl, o lidech, které jsem nikdy nepotkal nebo o věcech, kterým jsem rozuměl jen ve snu, ale po probuzení jsem o nich neměl ani páru. Rozhodl jsem se proto zjistit, co za sny vězí.

Co znamenají naše sny a jak je interpretovat

čtvrtek 16. listopadu 2017


Do své databáze oblíbených spisovatelů slavnostně přidávám dalšího člena, jímž je pro dnešek Jostein Gaarder. Neslyšeli jste o něm? Je zvláštní, kolik lidí tohle jméno nezná, jeho knihy jsou přitom hluboké a určitě by se daly zařadit do kdejakého zlatého fondu. Možná se vám jeho jméno vybaví v souvislosti s filozofickým románem Sofiin svět či Dívka s pomeranči. Obojí totiž stojí za přečtení a jste-li ta správná cílovka, možná vám tyto knihy i změní pohled na svět!

Jostein Gaarder: Sofiin svět, Dívka s pomeranči a Loutkář jako mistrovská filozofická díla

pondělí 13. listopadu 2017


Přemýšleli jste někdy nad tím, co skutečně dělá z lidí hlupáky? Zajímalo mě čistě z psychologického hlediska, co vede někoho k tomu, že takovým výrazem (anebo ještě horšími výrazy) někdo někoho odsoudí. Jaké jsou vlastně typické charakteristické znaky hlupáka? V prvním okamžiku nás možná napadne, že je to nevzdělanost, ale ta kupodivu není tím hlavním důvodem k odsouzení – jde totiž spíše konkrétní typ chování člověka.

Návyky, které z nás dělají hlupáky

pátek 10. listopadu 2017


V dnešním článku bych se s vámi chtěl podělit o své oblíbené filmy, které mi nějakým způsobem ukázaly nové způsoby, jak se dívat na svět nebo na určitou problematiku. Většina z nich je mysteriózních, psychologických nebo přesahujících běžné standardy filmového průmyslu, proto jsou to filmy spíše pro opravdové nadšence. Některé z těchto filmů jsou natolik kontroverzní, že mají buď naprosté odpůrce, nebo jsou naopak vychvalovány do nebes. Já ovšem miluju filmy, které dokážou přinést něco nového a neotřelého, pomáhaly mi také v inpiraci k mému psaní.

Filmy, které mohou změnit chápání světa

čtvrtek 9. listopadu 2017


Jsem velikým odpůrcem klišé, ať už se vyskytuje v knihách, ve filmech nebo v jednoduchém vyprávění druhých lidí. Možným důvodem, proč klišé tolik nesnáším, je pravděpodobně i ten, že moc dobře vím, jak je těžké se jim vyhnout. Žijeme v době, kdy už toho bylo tolik napsáno, tolik natočeno a tolik odvyprávěno, jako by se zdálo, že se pomalu všechno stává jakýmsi klišé. Přesto, chceme-li vytvořit poutavý a originální příběh, musíme se klišé vyhnout.

O klišé a jak se jim vyhnout

neděle 5. listopadu 2017


Možná že celou tu manipulaci ani nevnímáme, třeba nám to ani nevadí. Faktem je, že se s námi svět snaží neustále nějak manipulovat – ať už jde o média, která se snaží měnit naše postoje nebo nás k něčemu přesvědčit, nebo jen manipulativní lidé okolo nás. Kdybych měl použít příměr k mé oblíbené literární oblasti, vedlo by to k zamyšlení se nad brakovým čtením. Proč je vlastně důležité, abychom četli hodnotnou literaturu? Abychom poznali její charakteristické znaky. Pokud nedokážeme číst mezi řádky, nepoznáme brak. Pokud nedokážeme rozpoznat manipulaci, necháme se snadno zmanipulovat.

Jak s námi svět manipuluje

čtvrtek 2. listopadu 2017


Protože jsem se chtěl odjakživa živit psaním a miluju český jazyk, vystudoval jsem v bakalářském studiu filologii českého jazyka a literatury na Technické univerzitě v Liberci. Nemalou roli při mém rozhodování, kam jít na vysokou školu, hrála tehdy i moje averze vůči matematice, fyzice a chemii – ne že bych ty předměty nějak odsuzoval, jen mi prostě nikdy nelezly do hlavy. Na jazyky jsem byl celkem šikovný, bavilo mě psát všemožné slohové práce a také jsem se vždy považoval za knihomola, proto byla čeština nakonec jasnou volbou.

Co obnáší studium filologie českého jazyka a literatury