neděle 29. října 2017


Dozvěděl jsem se, že někteří lidé mají o nás, introvertních povahách, docela zkreslené představy. Jistě, jako každá typologie mají i introverti své charakteristické rysy, podle kterých je rozeznáte, někdy to ale může být velice zavádějící. Žijeme v době, kde se vyžaduje, aby lidé byli společenští a pokud možno asertivní, což může být pro introverty větší či menší překážkou. Neznamená to ale, že by byli méně schopnější než extroverti.

Mýty a fakta o životě introverta

pátek 27. října 2017


Všichni to občas známe. Řešíme nějaký problém a najednou se začnou hromadit problémy další a další. Jako by jeden problém spustil řetězovou reakci a my byli zasypáni povinnostmi, starostmi a především obavami. V tyto podzimní dny je také zvýšené riziko chmurných nálad, kdy je člověk spíše unavený a nic se mu nechce řešit. Někdy se nám starosti dokonce natolik nahromadí, že místo abychom je začali postupně řešit, rezignujeme a neřešíme z únavy raději nic. Co tedy dělat, abychom se neutopili ve starostech?

Jak se neutopit ve starostech

pondělí 23. října 2017


V dnešním článku bych vám chtěl doporučit několik úžasných webových stránek, které se budou určitě hodit každému začínajícímu, ale nejspíš i profesionálnímu spisovateli. Kterou stránku navštívit, když nevíte, jak nějakou větu říct jinak? Co když chcete ve své knize použít odbornou terminologii nebo chcete nějak oživit vaše stylistické dovednosti? Tady je několik tipů.

9 tipů na weby k tvůrčímu psaní

čtvrtek 19. října 2017


Dnešní článek nebude objektivní a vyvážený s ohledem na jiné zvířecí druhy, protože se bez okolků přiznávám, že psi jsou pro mě ta nejúžasnější zvířata na naší planetě. Určitě se neříká nadarmo, že psi jsou nejlepší přátelé člověka, protože jen stěží najdete loajálnější a přátelštější zvíře – omlouvám se všem kočkomilům, kteří s tím nesouhlasí, ale i kočky mám rád.

Canisterapie aneb proč jsem pejskař

úterý 17. října 2017


Tímto příspěvkem bych chtěl poděkovat všem, kteří mi pomáhají při plnění mého spisovatelského snu. Blog Jerryho Writera běží teprve pár měsíců, ale za tu dobu se díky vám pořádně rozrostl. Neskutečně moc si vážím vaší podpory, zpětné vazby, liků na Facebooku a dalších sociálních sítích. Stejně tak vaše srdečné soukromé zprávy mě naplňují radostí. V tuto chvíli můžete na mém blogu číst více než 100 článků z oblasti životní filozofie, literatury a tvůrčího psaní. Také můžete zdarma stahovat 2 e-booky a na dalších materiálech se stále pracuje – slibuji, že neusnu na vavřínech! Kompletní statistiky k dnešnímu dni můžete číst uvnitř článku.

Poděkování: Jubilejní příspěvek na blogu!


Atmosféra a prostředí, ve kterém cokoliv tvoříte, vás i vaše dílo silně ovlivňuje. Nemusí to být jen při psaní. Celkem dobře se to dá přirovnat také k učení – všichni jsme se učili různými způsoby a každému vyhovuje něco jiného. Někteří lidé se dobře učí ve společnosti, někdo musí být naprosto sám, aby ho nikdo nerušil. Někdo má rád při učení hudbu, jiný zase naprostý klid. Nesprávně zvolené prostředí – které vám nevyhovuje – pak ovlivňuje kvalitu vaší produktivity, takže se učíte pomaleji při špatném osvětlení, nebo když je kolem vás naprostý nepořádek. Jak je to při psaní?

Atmosféra při psaní aneb jak se soustředit

neděle 15. října 2017


Robert Fulghum navštívil nedávno Českou republiku, a dokonce z jejího prostředí napsal i knihu, která se jmenuje Opravář osudů. V této literární rubrice se vám snažím vždy představovat autory, kteří nějakým způsobem dokážou svými knihami měnit pohled na svět. Robert Fulghum se sice nedá jednoznačně zařadit mezi literáty duchovní kategorie, ale jeho sbírky fejetonů a povídek jsou tak milé, že dokážou ze všedních okamžiků vytvořit něco magického.

Robert Fulghum: Knihy o nevšedně všedním světě

sobota 14. října 2017


Myslím, že každý, kdo je alespoň trochu filozof, jako jsem já, miluje hvězdy. Pokaždé když spatřím vesmír nad svojí hlavou, dostávám se do zvláštní nálady nepochopitelnosti, ale zároveň neskutečného obdivu. Ve své knize píšu, že hvězdy jsou důkazem toho, že tu nejsem náhodou. Jak by se totiž náhodou mohlo stvořit něco tak krásného?

Proč miluju hvězdy

středa 11. října 2017


Každý se někdy ocitne před touhle šílenou křižovatkou, kdy si musí ujasnit, kdy má ještě smysl snažit se a kdy je lepší něco vzdát. Možná vám všude radí, že nemáte nic vzdávat, ale ono někdy vzdát se něčeho není vůbec na škodu. Naopak vzdát se nefunkčních rituálů ve vaší hlavě může přinést do vašeho života něco zcela nového. To, co vám tolik chybělo.

Sisyfovská práce: Kdy se snažit dál a kdy nechat věci v životě odejít

sobota 7. října 2017


Nevím, jestli to platí pro všechny čtenáře, ale já osobně miluju literární zvraty. I v dnešní době vzniká stále mnoho žánrových klišé (nutno ovšem dodat, že často naschvál) nebo se vykrádá dokola jedno úspěšné dílo na tisíc způsobů. Miluju takové literární zvraty, které překonají horizont očekávání i náročnějšího čtenáře a zároveň nepůsobí jen na efekt. Literárním zvratem sice může být smrt nějaké důležité postavy, ale mnohem zajímavější je, když se ke zvratu delší dobu schylovalo a čtenář to stejně nečekal – vzpomeňte třeba na rudou svatbu ze Hry o trůny nebo Zmizelou. V dnešním článku jsem se rozhodl na tuto problematiku zaměřit trochu podrobněji.

Literární zvraty: 4 způsoby, jak šokovat čtenáře

úterý 3. října 2017


Chtěl bych říct, že jsem se rozhodl stát minimalistou, ale ono to už nějak patří k mé INFJ povaze. Minimalismus není nějaké náboženství nebo fanatismus, kdy musíte vyhazovat úplně všechno, co nevyužijete. Je to něco jako životní směr, který vám pomůže k vnitřnímu klidu. Věci, kterými se obklopujeme, nejen že často nepotřebujeme, ale někdy nás vyloženě stresují.

Minimalismus jako cesta k větší spokojenosti


Jeden z nejkrásnějších pocitů jakéhokoli autora přichází nejčastěji ve chvíli, kdy dopíše poslední řádek své knihy. Tento pocit štěstí je ale klamný, neboť posledním řádkem žádné psaní knihy nekončí, paradoxně se poté vracíme znovu na začátek. Proč? Protože po dopsání knihy ji ještě nesčetněkrát přepíšete, a to i velmi zásadně. Revizi vašeho díla není radno podceňovat!

Poslední stránkou kniha nekončí: O revizích, opravách a korekturách

pondělí 2. října 2017


Patřím do skupiny lidí, kteří neustále přemýšlejí. Tím se nechci nijak vytahovat, jako že já neustále přemýšlím, zatímco ostatní ne. V angličtině se tomu říká "overthinking", a znamená to, že přemýšlíte o některých věcech tak moc, až vás to může učinit nešťastnými. Že někdo přemýšlí, totiž neznamená, že přemýšlí vždy chytře. Dost často je to přesně naopak – podkopává sám sebe a je plný pochybností, protože některé věci zkrátka příliš analyzuje.

Přílišné přemýšlení: Když vás myšlení unavuje a jak s tím zatočit