čtvrtek 7. září 2017

Jaké je mé tajemství světa


Ta otázka může znít poněkud zmateně, neboť náš svět je opředen nesčetnými tajemstvími. Pokud jste už někdy četli články na mém blogu nebo se dívali na některá má videa, nejspíš už o mně víte, že se považuji za lovce odpovědí – tedy člověka, který se snaží hledat odpovědi na všechny otázky, které mě kdy napadly. Na základě toho jsem napsal také svou první knihu Lovec hledá odpovědi. Jaká je ta nejdůležitější odpověď, kterou jsem ve svém životě zatím objevil?

Odpovědi na otázky o našem světě


Napsal jsem už spoustu řádků o všech různých tématech, které vycházejí z mé filozofie – o strachu, o Bohu, o štěstí, o smyslu života, o lásce, o bohatství, o smrti, o sexu, o pravdě nebo o našem myšlení. Všechna tato témata, i když jsou běžnou součástí našeho života, jsou opředena tajemstvím. Tajemstvím našeho světa, které hledají filozofové odnepaměti.

I když jsem mladý, prošel jsem mnohými zkušenostmi a něco už jsem se o světě dozvěděl. To nejdůležitější, na čem v našich světech záleží, je to, abychom byli šťastní. Nebo abychom žili způsobem, který nás učiní spokojenými. Pořád jsem hledal to tajemství, které mě oprostí od všech starostí, od deprese, od nespokojenosti nebo utrpení. Dokud jsem si neuvědomil tohle:

Mé tajemství světa je víra a vděčnost


Proč si myslím, že právě tyhle dvě esence jsou to, co je podstatou našeho světa? Víra je to, co dělá život smysluplným. To, jakým způsobem věříme sami sobě, druhým nebo světu kolem sebe, má zásadní vliv na to, jakým způsobem žijeme. Vlastně už jsem o důležitosti individuální víry napsal článek: Proč nevěřit v náboženství. Víra ve smyslu naděje nám dává důvod žít, protože věříme v naše sny a věříme, že jsou uskutečnitelné.

Díky víře žijeme. Ze všeho uvnitř nás samých je to právě víra, která nás opouští jako poslední. Naděje umírá poslední. Bez naděje na jakoukoli formu štěstí by člověk neměl důvod žít.

A to, co nám pomáhá přežívat, i když se naše sny ještě neuskutečnily, je vděčnost. Vděčnost je totiž emoce, která vyjadřuje spokojení se s tím, co už dávno máme. Šťastný život totiž neznamená létat bez křídel, ale být spokojený, přestože se nám to ještě nepodařilo. Radovat se z maličkostí, které obklopují náš život, protože ty nejdůležitější věci jsou abstraktní – láska, štěstí, víra, smysl, rodina, přátelství... 

Když jsem si uvědomil, že je třeba věřit v ty nejkrásnější hodnoty, které mi přinášejí radost, našel jsem své největší tajemství o sobě samém: Jsem-li vděčný za to, co mi život dává, a věřím-li, že mi přinese další krásné věci, pak mi nic nechybí. Samozřejmě je těžké si takové pocity udržovat neustále, nejsme stroje a máme občas vztek, strach nebo se cítíme na dně, ale pokud se víra a vděčnost stanou vaší životní filozofií, je to ten nejlepší krok ke spokojenému životu.

Víra ovlivňuje svět tak, jak se na něj díváme, a vděčnost nás v něm dělá šťastné. Udržujte si tyto esence ve vašem životě, následujte je svým srdcem i rozumem, a objevíte ta největší tajemství, která tenhle svět nabízí.

Úvaha k vám: Co mě v životě motivuje


Asi už jste si všimli, že mé úvahy na tomto blogu mají být především motivační, protože rád v lidech probouzím naději ke změně nebo k tomu, že dokážou to, co skutečně chtějí. Někdy je možná dobře, že se nám neplní naše přání, protože neznáme jejich důsledky, a vlastně se všichni pořád snažíme něco dokázat, přitom to tajemství je docela prosté.

Můj milý čtenáři, nedávej na to, co se po tobě požaduje, co někdo říká, že bys měl dělat. Už máš něco odžito. Kdoví, jak tu budeš vlastně ještě dlouho. Já tě nechci strašit, ale tak to prostě je. I kdybys tady byl do sta let, uteče to hrozně rychle. A nikdy nemůžeš vědět, jestli dostaneš k dispozici ještě nějaký další život na skok. Takže jestli tápeš, jak splnit všechny ty požadavky na tebe kladené, napodobit všechny vzory a uskutečnit veškerá dogmata doby, kašli na to. Úplně to vyškrtni, sedni si a zamysli se nad tím, co od života ty chceš a co je pro tebe důležité a proč. Jeden výrok praví, že kdo ví co a proč, ten zvládne jakékoli jak. Život není tak složitý, když víš, co chceš. A všechno taky nemusíš zvládnout dokonale, a to ani po stopadesáté, natož pak poprvé. Raduj se ze života, a když něco neumíš dělat dobře, dělej to špatně, jestliže z toho dokážeš mít radost. Nevíš si rady? Zeptej se… Přátelé, rodina, lidé, co už zkušenosti mají. Život je dobrodružství. Neměj strach, užij si to. Ideální je, když při tom můžeš držet někoho za ruku. I toho dosáhnout bývá dobrodružství a trvá to leckdy dlouho. O co déle ale čekáš, o to bývá odměna sladší. Není se čeho obávat. Prostě žij.

Zajímáte se o podobné myšlenky? Tato úvaha čerpá z mých knih Lovec hledá odpovědi a Životy na skok.  

0 komentáře:

Okomentovat

Děkuji za komentář, vážím si Vaší zpětné vazby.