Každý, kdo se někdy zadíval na hvězdnou oblohu, si určitě někdy položil otázku, jestli jsme ve vesmíru sami nebo jestli je někde mezi všemi těmi hvězdami ještě nějaký další život. Rád používám citaci z mého oblíbeného filmu Kontakt: Kdybychom byli ve vesmíru sami, bylo by to plýtvání místem.
Mimozemšťané existují
Sám jsem byl odmalička přesvědčený o tom, že mimozemšťané existují zkrátka už jen z toho důvodu, že je to mnohem pravděpodobnější, než kdyby se v celém vesmíru život objevil pouze na naší planetce. A jestliže je vesmír nekonečný, je v něm dostatek místa pro domovy také jiných forem života, ať už mají jakoukoli podobu. Jejich porozumění, látky tvořící jejich těla, prostředí a způsoby chování mohou pracovat na zcela jiné bázi než na planetě Zemi.
Nabízí se otázka, proč nás žádní mimozemšťané ještě nekontaktovali. Nezachytili jsme žádné signály ani nedohlédli teleskopy na jiné obydlené světy. Řekl bych, že pro inteligentní bytosti ve vesmíru ještě pravděpodobně nejsme tak vyspělí, aby měli potřebu se námi zabývat. Nejsme velkou součástí kosmického prostoru, jsme prostě ještě příliš malincí jako mravenečci, než aby o nás věděli nebo aby do našeho světa nějak zasahovali.
My se také nestaráme o prvoky v malé kaluži, kteří na nás nemají žádný dopad.
Občas máme tendence hledat mimozemské bytosti pro to, aby nám pomohli s globálními problémy na naší planetě. Někdy si říkám, že se vší tou technologií, kterou jsme objevili za posledních sto let, nám třeba už pomohli, aniž bychom o tom věděli, mnohem jednodušší vysvětlení je ale možná to, že my nepotřebujeme jiné bytosti nebo mimozemšťany k tomu, abychom se zachránili. Naše planeta je v našich rukou, což je pravděpodobně respektováno jakýmsi přírodním řádem. Záleží na nás a na našem kolektivním smýšlení, jakým směrem se vydáme, jestli přežijeme nebo se nakonec zničíme. Možná je to jakýsi vesmírný test ještě předtím, než budeme pokračovat za hranice naší sluneční soustavy.
Fermiho paradox
Otázkou, kde jsou mimozemšťané a proč jsme je stále nenašli, se zabývá tzv. Fermiho paradox. Zajímá se o rozpor mezi vysokou pravděpodobností existence mimozemské civilizace a tím, že o nich dosud nemáme žádné důkazy. Pro teorii, že jsme ve vesmíru sami, hraje neexistence planetárních systémů, kde jsou vhodné podmínky pro život (jsou natolik složité, že se je nepodařilo nikde jinde naplnit).
Tyto teorie nahrávají různým náboženstvím, které jsou založeny na kreacionismu a na tom, že život je příliš vzácný na to, aby se sám tvořil kdekoli jinde ve vesmíru. Vznik a tedy i možnost mimozemského života je pro kreacionisty založený na nadpozemském zásahu, obvykle božím.
Mezi možné důvody, proč stále nedošlo ke kontaktu s mimozemskými civilizacemi, udává Fermiho paradox například to, že mimozemské mezihvězdné výpravy jsou příliš nákladné, nebezpečné nebo skutečně fyzikálně nemožné (byly by příliš pomalé, jsou příliš daleko). Mohou také komunikovat způsobem, který my sami nejsme schopni zachytit nebo mu porozumět, nebo se nám je prostě nepovedlo zachytit.
Jací jsou mimozemšťané
Ať už jsou mimozemšťané hodní nebo zlí, ať už jich jsou stovky milionů nebo ještě více, věřím tomu, že inteligentní bytosti musí být mírumilovné, aby se dokázaly vyvinout do takového pokroku, který by jim umožnil cestovat vesmírem. Bytosti, které vstupují do válek nebo poškozují své vlastní životní prostředí, obvykle nakonec prohrají nebo se vyhladí sami. Nemusíme kvůli tomu cestovat do vesmíru, ale do historie našich vlastních národů. Je to jednoduše zákon akce a reakce.
Naše planeta k nám hovoří událostmi a jak k ní jako lidé mluvíme, tak bude odpovídat. Jsme na hranici pokaždé, když se rozhodujeme mezi válkou a mírem.
Myslím, že k válce nebo sebedestrukci dochází pokaždé, když technologická stránka určité rasy převýší tu duchovní. Pravděpodobně se nikdy nesetkáme s mírumilovnými mimozemšťany, pokud nám bude stále dělat problém rozhodnout se, zda je přivítat přátelsky, nebo zda proti nim namířit zbraně hromadného ničení. Dost možná by s námi vůbec vyjednávat o ničem nechtěli, protože mírumilovné bytosti nemají zapotřebí reagovat na druh plný chaosu.
Kdy nastane čas na setkání s mimozemšťany?
Pravděpodobně ve chvíli, kdy dokážeme vyřešit naši vlastní rasovou nesnášenlivost a intoleranci vůči jiným lidským bytostem. Jestliže nedokážeme překonat bariéry sami mezi sebou, jak by to asi vypadalo, kdyby se mezi nás vmísily úplně nové odlišné bytosti s naprosto jinou kulturou, které bychom nerozuměli?
Dělá nám problémy porozumět kultuře za hranicemi státu, přesto paradoxně vyhlížíme za hranice vesmírných dálek.
Jedno je jisté: až ten čas nastane a z toho hvězdného nebe přijdou první signály zvenčí, bude to obrovská zkouška pro celé lidstvo. Všechno se změní. Otázky náboženství, etiky, společenských věd, astrofyziky, biologie a dalších přírodních věd se rozrostou do vyšších rozměrů. A pokud se do té doby nezničíme sami, věřím tomu, že by to mohl být jeden z nejkrásnějších okamžiků v dějinách lidstva. Co všechno mohou jiné inteligentní bytosti vědět, co nás mohou naučit, jak budou vypadat, komunikovat, cestovat? Nejsou to úžasné otázky?
Vesmír je hodně veliký. Tak veliký jako naše představivost. A v každé z těch miliard hvězd a galaxií se skrývají nové a nové otázky. Až se budete příště dívat na hvězdnou oblohu, zkuste si představit, kdo tam asi bydlí a usmát se, zamávat... třeba na nás někdo mrkne přátelsky zpět.
Zajímáte se o podobné myšlenky? Rádi přemýšlíte o světě? Přečtěte si také mou knihu Lovec hledá odpovědi.
Tohle téma mám ze všech nejraději. Lze spekulovat o tom, zda-li jsou mimozemšťané přátelští, když mohou cestovat vesmírem. Mohlo se nebo se může stát, že ze začátku jsou hodní a mírumilovní, ale jakmile najdou metodu k cestování vesmírem, mohou být zlí. Totéž se může stát i nám - lidem.
OdpovědětVymazatJsem také přesvědčen, že mimozemšťané existují a ba co víc, jsou dokonce mezi námi. Vydávají se díky genetické manipulaci za lidi a pomáhají nám v různých aspektech technologického pokroku.
Ačkoliv to není k tomu článku vhodné zmínit, jsem Trekfan - fanoušek Star Treku. Star Trek má svou linii událostí, které se staly a já věřím, že se mohou stát i v reálném světě. Star Trek je fikce, ale dost přesvědčivá. Mimozemšťané Vulkánci zpočátku pozorovali lidi a až později, kdy lidé objevili warp pohon, s nimi navázali první kontakt. Věřím, že se může něco podobného stát i v reálném světě. Naneštěstí pro nás, asi se toho nedožijeme.
Každý večer se dívám na hvězdnou oblohu a přemýšlím nad tím, jaké by to bylo žít ve vesmíru. Bez nemotorného skafandru, nýbrž na luxusní hvězdné lodi nebo stanici. Je to krásná představa, ale pak se vždy podívám na auta a lidi, kteří se potácejí po ulici s alkoholem a lituji sám sebe, že jsem se nenarodil do budoucnosti.
Jerry, nemyslíš si, že by to bylo úžasné? Žít na hvězdné lodi nebo na vesmírné stanici?
Zdravím, také je tohle jedno z mých nejoblíbenějších témat, už jen tím, jak je to opředeno vesmírnou záhadou! O povaze těch mimozemských civilizací, které by byly schopné cestovat vesmírem, to je diskutabilní, když neznáme jejich přesné motivy – je třeba možné, že se dostanou i do nějaké povahy blízké neutrálnosti a cestují třeba jen kvůli přírodním zdrojům. Vlastně věřím tomu, že vesmír je natolik rozmanitý, že dovede obsáhnout všechno, co si jen dovedeme představit. V hloubi duše věřím, že společně s inteligencí narůstá i míra odpovědnosti, svědomitosti a řádu, spíše nežli chaosu, tak snad to není jen mé přání :-)
VymazatTaké se pořád dívám na hvězdy a přemýšlím o všem, co se v tom dálném vesmíru může skrývat. Osobně beru existenci hvězd i jako důkaz toho, že se tu nic neděje náhodou, jak moc mi to přijde krásné. Jak říkáš, být někde na hvězdné lodi nebo stanici, to musí být úžasný zážitek! Stejně tak píšeš, že je možné, že nám už pomáhají s technologickým pokrokem – to by mě také vůbec nepřekvapilo, vzhledem k tomu, jak jsme se třeba za posledních sto let vyvinuli (psal jsem o tom nedávno nechápavý článek) – takže možná by stačilo ve vědě přijít znovu na něco průlomového, a nemusela by to být otázka úplně daleké budoucnosti! Bylo by úžasné dožít se nějakého velikého objevu.
Děkuju za komentář, krásný den přeji, zdraví Jerry :-)
Tohle téma mě nikdy nepřestane bavit. Stejně jako ty jsem přesvědčená, že v celém Vesmíru nemůžeme být sami, a líbí se mi pragmatismus i pacifismus, s jakými k otázkám mimozemské civilizace přistupuješ. Setkání s mimozemšťany se ovšem naše generace nedožije, stejně jako se za života nedozvíme, co je po smrti, a právě nedosažitelnost odpovědí dělá tyto otázky tak přitažlivé.
OdpovědětVymazatZdravím, také nad tímhle tématem rád opakovaně přemýšlím, je to tak tajemně zajímavé! Někdo věří, že už jsou mezi námi, někdo že tu byli kdysi dávno, třeba jsme se narodili právě proto, abychom zažili právě onu toho chvíli setkání! Ale to už jsou jen takové mé představy. :-) Na té úvaze o nedosažitelnosti odpovědí určitě něco bude, všechno závisí na našem vlastním přesvědčení, a já rád věřím tomu, že jednou, i kdyby to mělo být po té lidské smrti, se nějaké ty odpovědi ještě dozvíme. Život nám vlastně dává pořád příležitosti získávat odpovědi nové. Děkuju za komentář, zdraví Jerry :-)
Vymazat